Článek
Senioři příští rok dostanou přidáno v průměru zhruba 356 korun. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka s tím, že přesná výše bude záležet na vývoji mezd. Ke zvyšování dochází pravidelně od ledna nového roku. Letos v lednu se důchod zvyšoval o 360 korun. Průměrný důchod by tedy měl na začátku příštího roku přesáhnout 21 tisíc korun měsíčně.
Důchod je složen ze dvou částí. První část je tzv. solidární a náleží každému člověku, který má na důchod nárok. Ta letos činí 4 400 korun. Druhá část je zásluhová a je vypočítávána podle odpracovaných let, vychovaných dětí a výše výdělku. Ti, kteří jsou však v předčasném důchodu od října minulého roku, si přilepší pouze o solidární část, která se zvýší jen o 290 korun.
Základní navýšení je vypočítáváno z průměrné mzdy, průměrné starobní penze, růstu reálného výdělku a růstu nákladů domácností seniorů. Zohledňuje se také přírůstek indexu spotřebitelských cen za poslední rok od začátku loňského července do konce letošního června, průměrná penze za červen či očekávaná průměrná mzda pro příští rok.
Podle Jurečky se zvedly náklady seniorů ve sledovaném období průměrně o 1,7 %. Přesně takové procentní výši odpovídá zvýšení o 356 korun. Jenže jak to, že v době enormně vysokých nákladů na život se důchody zvyšují výrazně méně, než se zvyšovaly v době, kdy byly životní náklady výrazně menší?
Vláda Andreje Babiše ale byla schopná zvyšovat důchody i částkami výrazně vyššími. A to i před začátkem světové pandemie. V roce 2019 důchody v průměru vzrostly o 901 korun. Jenže vláda tehdy přidala víc než jen zákonem stanovenou částku o 300 korun. To samé se stalo i v následujícím roce, kdy přidala seniorům rovných 900 korun, a z toho bylo 151 korun nad rámec zákonné valorizace.
Proč máme zákon o valorizaci penzí?
Existence zákona o valorizaci penzí je nesmírně důležitá pro stabilitu naší společnosti. Jednoduše stanovuje výpočet toho, kolik by měli senioři dostat v souvislosti s vývojem cen. Zákon by měl stanovovat férové množství peněz, díky kterým se seniorům nebude snižovat životní úroveň.
Jenže také má za cíl zabránit nedůstojnému divadlu, kterému musíme přihlížet každý rok. Pokaždé se totiž politici dohadují, kdo přidal příliš a rozvrací státní finance a kdo sobecky nechce přidat důchodcům nic navíc. A jelikož se toto divadlo odehrává každoročně, očividně zákon o valorizaci nefunguje.
I nyní po oznámení výše zvýšení se objevují hlasy z opozice, které jsou buď šokovány nebo rovnou rozčíleny touto částkou. Například Alena Schillerová z hnutí ANO doufala ve zvýšení alespoň o 400 korun. A členka sociálního výboru sněmovny za SPD Lucie Šafránková chce, aby bylo přidáno minimálně 560 korun.
Jenže vláda má výpočet valorizace správně a opravdu dle valorizačního zákona by měly penze stoupnout o 1,7 %, což odpovídá částce zhruba 350 korun. Takže vláda navyšuje přesně tolik, kolik jí ukládá zákon. Proto si nezaslouží kritiku ona, ale samotný valorizační zákon.
Snahy opozice o vyvolání pocitu, že vláda je sobecká, mi proto připadají jako obyčejný populismus. Kdyby opozice chtěla opravdu něco změnit, vytvořila by a přednesla vlastní nový výpočet. Vláda Petra Fialy by jim ho sice smetla ze stolu, ale ukazovalo by to konstruktivní postup opozice.
Jenže zatím to působí, že nic takového nikdo z opozice udělat nechce. Teď si mohou spokojeně stěžovat každý rok na vládu, že přidává málo. Kdyby se totiž výpočet opravdu změnil a vláda začala přidávat více, opozice by ztratila efektivní argumentační náboje. Navíc v opozici nemají žádnou zodpovědnost za rozpočet.
Klidně by mohl přijít politik, který by chtěl navýšení namísto 356 korun rovnou o 3 560 korun nebo 10 tisíc. Výpočet navyšování důchodů by měl být zcela transparentní, předvídatelný, a hlavně férový. Potom by nebylo možné, aby tu nějaký politik přicházel s prohlášeními, kolik by sám přidal, kdyby byl zrovna u moci.
Důchodci by měli mít možnost žít důstojný život
Zatímco je průměrná mzda 43 341 korun, ani po zvýšení příští rok nebude průměrný důchod dosahovat její poloviny. Pokud tedy senior nemá dostatek úspor nebo bohatou rodinu, je pro něj velmi obtížné finančně vyjít. Ještě k tomu, když důchodce ovdoví a zůstane osamocený.
Důchody a mzdy by se měly dle mého názoru co nejvíce přibližovat, aby senioři nemuseli být občany druhé nebo dokonce třetí kategorie. A to se se současným výpočtem valorizace neděje. Proto by měli politici místo žabomyších válek o desetikoruny spojit síly a přijít s řešením přijatelným pro všechny, aby se důchodci nemuseli ocitat v přímém přenosu jako rukojmí populistů.
Problematiku výše penzí je nutné vyřešit systémově, aby nedocházelo k tomu, že bude systém opět změněn po každých následujících volbách. Jistě nikdo nechce nechat seniory žít v bídě a zároveň je nutné nepoškodit státní rozpočet. Čím dříve budeme mít životaschopný a férový zákon o valorizaci, tím dříve se senioři nebudou stávat pouhými figurkami na šachovnici politiků.
Zdroje:
