Článek
Každého půlroku přijde změna času, buď dopředu, nebo dozadu. V neděli 27. 10. v ranních hodinách se z 3. hodiny ranní stala 2. hodina ranní. V dnešní době je tato změna na mnoha zařízeních již automatizována, ale přesto by si lidé měli zkontrolovat, zda se orientují podle aktuálně správného času. Proč ale musíme rozlišovat mezi letním a zimním časem?
Celá myšlenka vychází z díla britského stavitele jménem William Willett, který v roce 1907 upozornil na to, že se v zimních obdobích plýtvá denním světlem, které je ideální pro práci. Ačkoli už tehdy bylo možné světlo uměle nahradit, bylo to drahé a navíc existovala a stále existují povolání, kde není plně možné nahradit denní světlo, například při práci na poli.
První zemí, která na tuto myšlenku přistoupila, bylo Švédsko v roce 1916 a během 1. světové války se k němu přidalo několik dalších zemí. Po pár letech však bylo střídání času ve většině z nich zrušeno. K opětovnému pokusu zavést střídání času došlo během 2. světové války, kdy byl zaveden i u nás. Po jejím konci se od tohoto záměru opět upustilo.
V Československu bylo střídání zimního a letního času znovu uzákoněno v roce 1979 a od té doby u nás přetrvává až do dnešních dnů. Díky nejrůznějším způsobům úspory energie je však dnes již téměř zbytečné. Bohužel se s ním pojí i řada negativních vlivů, které působí na lidi. Sice se můžeme radovat z hodiny delšího spánku, ale vzniklá rizika za to příliš nestojí.
Dopravní situace
Změna z letního na zimní čas se statisticky odráží ve zvýšení počtu dopravních nehod. Je to způsobeno tím, že si mnoho lidí neuvědomuje, že tma přichází dříve, a musí s tím počítat během řízení. Kvůli brzkému stmívání mnozí chodci nebo cyklisté vycházejí na silnici bez reflexních prvků, protože s tmou nepočítali.
Porucha biologického rytmu
Mnoho lidí je zvyklých vstávat ve stejný čas každý den, a to i bez budíku. Ve většině případů je to dáno dobou rozednívání, které může ovlivnit celý organismus včetně regulace teploty nebo hladiny hormonů. U mnoha lidí se dokonce projeví stav podobný jet lagu, který je běžný při cestování přes časová pásma.
Srdeční poruchy
Bylo dokonce zjištěno, že v období po změně zimního času na letní máme větší šanci, že se u nás projeví srdeční onemocnění. Naopak tato šance se výrazně snižuje, když se vracíme zpět k zimnímu času. To ukazuje, jak je lidské tělo náchylné na změny času, které nás mohou negativně ovlivňovat.
Změna v nedohlednu
V roce 2018 se zdálo, že ručičky hodin o hodinu posuneme naposledy v roce 2021. Tehdy totiž Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v celé Evropské unii. V roce 2019 změnu schválil Evropský parlament. Poslední, co zbývalo, bylo, aby se všechny členské státy shodly.
To však představovalo problém. Státy se sice vesměs shodly na tom, že jsou proti střídání času, ale bylo komplikované dosáhnout shody, jaký čas bude ten správný. Kdyby se totiž některé státy rozhodly pro letní a jiné pro zimní čas, vznikla by následně v Evropě nelogická časová pásma.
Například mohla nastat situace, kdy by u nás byla půlnoc, ale v Německu a na Slovensku teprve 11 hodin večer. Něco takového by přirozeně nedávalo smysl a komplikovalo by to vzájemný obchod i komunikaci. Komplikace by to znamenala také pro pendlery, kteří pracují za hranicemi.
Veškerou snahu nakonec pohřbila světová pandemie, kdy měly evropské země důležitější věci k řešení než změnu času. Namísto hledání shody byla tato záležitost odsunuta na 5 let. Komise sice dostala pokyn vypracovat dopady zavedení pouze letního času, ale momentálně je tato věc odložena.
V současné chvíli předsedá Evropské unii Maďarsko a má tedy vliv na to, co se bude probírat. Maďarští diplomaté a politici se však vyjádřili, že problematiku změny času nechtějí otevírat, protože jsou podle nich důležitější výzvy, kterým evropský kontinent čelí.
Odsunutí zrušení střídání času je aktuálně nastaveno do roku 2026. Nyní se však nezdá pravděpodobné, že by do tohoto data došlo k dohodě, protože i přes negativní dopady na lidské zdraví a pohodu nyní unijní politici řeší jiné otázky, například válku na Ukrajině.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 bylo v Česku proti střídání zimního a letního času 65 % dotázaných, přičemž 44 % lidí si přálo celoročně letní čas a 24 % čas zimní. Ačkoli mají Češi v této otázce poměrně jasno, státy jižní Evropy, jako Kypr, Malta a Řecko, nemají nadpoloviční podporu obyvatel pro tuto změnu.
Anketa
Zdroje:
