Článek
Po objevení nového kontinentu v 15. století se ve stoletím dalším rozhodly tisíce Evropanů odejít a založit kolonie. Převážně městská populace hledala bohatství a spokojený život za Atlantským oceánem. Kolonizace mnohdy probíhala velmi zběsile a často se nová města a vesnice zakládaly přímo na místě, kde se jejich loď vylodila. To vedlo k tomu, že mnoho kolonií bylo velmi špatně obyvatelných.
To byl příklad kolonie na ostrově Roanoke, kde se první kolonisté vylodili v roce 1587. Dalo se říci, že se na tomto místě psala historie, protože se zde necelých pár měsíců po příjezdu narodilo první dítě anglického původu na novém kontinentu. Dítětem byla vnučka zdejšího guvernéra, kterým byl John White.
Kromě narození malé Virginie však nebylo příliš důvodů k radosti. Na ostrově, který si kolonisté vybrali, nebyl dostatek přírodních zdrojů potravy a příchozí si nebyli schopni vypěstovat dostatek potravin. Proto se již po prvním roce samotný guvernér White nalodil na loď do Anglie, aby zde získal potřebné zásoby pro kolonii.
John White tušil nebezpečí. Věděl, že své svěřence včetně své rodiny zanechává v nebezpečném prostředí. Kolonisté kdykoliv mohli narazit na nepřátelský indiánský kmen nebo cizí kolonisty, kteří by mohli usilovat o jejich zásoby nebo o jejich životy. Proto nakázal novým obyvatelům ostrova, aby v případě, že se budou muset evakuovat, vyryli kříž do kmene jednoho ze stromů.
Jeho cesta sice na začátku vypadala slibně, do Anglie se dostal bez obtíží a dokonce domluvil sponzory pro svou kolonii. Jenže před jeho odplutím zpět vypukla válka mezi Velkou Británií a Španělskem a královna Alžběta I. zabavila veškeré lodě pro své válečné úsilí.
John White se na cestu zpět vydal až po třech letech. Nikdo nedbal jeho varování, že v zámoří hrozí smrt kolonistů. Když se konečně mohl vydat zpět s potřebnými surovinami, bylo již pozdě. Dorazil na prázdný ostrov, kde nebyl nikdo. Nikdo jeho návrat neočekával ani neslavil, že se očekávaný spasitel vrátil se zásobami.
Jakoby se propadli do země
Když loď zakotvila a nikdo se k ní nehrnul, White dostal špatný pocit. Bál se, že celá jeho rodina a zbytek kolonistů zemřeli buď z důvodu hladu nebo že byli pobiti nepřáteli. Potom, co se s posádkou lodě vydal na průzkum, mu však došlo, že situace bude složitější.
Našel totiž prázdnou vesnici. Nikde nebyly žádné hroby ani lidské ostatky. Vše vypadalo, že se obyvatelé Roanoku prostě propadli do země. Jedinou památkou byl nápis „cro“ na kmenu stromu. To mohlo znamenat buď „kříž“ - anglicky „cross“ nebo to mohlo značit blízký indiánský kmen Croatoan.
Pátrání trvalo celé roky bez úspěchu
Zmizelým se začalo přezdívat „ztracená kolonie“ a celá příhoda se stala jednou z největších záhad kolonizace amerického kontinentu. Pátrání nikdy úplně nepřestalo a i když se jedná o více než 400 let starou záhadu, stále se objevují nové a nové teorie, jaký byl osud zdejších obyvatel.
Jedinou indicií se Whitovi stal nápis na stromě. On sám předpokládal, že je to odkaz na ostrov jižně od Roanoke, kde sídlil stejnojmenný indiánský kmen. Ten se během prvního roku kolonie za přítomnosti guvernéra Whitea zdál přátelský a proto se předpokládalo, že sem kolonisté šli hledat útočiště.
Jenže na ostrově nenašla záchranná expedice žádné Evropany a zdejší indiáni tvrdili, že o ničem podezřelém neslyšeli. Nejvíce pravděpodobnými vysvětleními se jevila možnost útoku jiného kmene, který kolonisty buď asimiloval mezi sebe nebo je povraždil. Další možností je, že se obyvatelé ostrova vydali do Anglie sami a po cestě zemřeli, což ovšem vyvrací nedopsaný nápis, který byl pravděpodobně psán ve spěchu.
Ani dnes neznáme celou pravdu
Záhada budí vášně i dnes. Jenže již ani nevíme, kde se původní kolonie na ostrově nacházela. Sice byly nalezeny historické pozůstatky, ale všechny byly archeology datovány do doby až po zmizení kolonistů. Nevysvětlená záhada vede k rozsáhlým pátráním amatérských záhadologů i zkušených historiků.
Dokonce mezi všemi okolními indiánskými kmeny byl proveden test DNA, který měl odhalit příbuznost domorodců s Angličany. I když jisté geny Evropanů byly nalezeny, tak se nejednalo o nález, který by mohl potvrdit, že se k některému kmenu připojila velká skupina bělochů.
Nejnovější výzkumy nalezly hned dvě naleziště artefaktů, které mohou naznačovat, kam se kolonisté vydali. Z období zmizení se totiž našly artefakty původem z Evropy na vedlejším ostrově Croatoan i na pobřeží Severní Karolíny. Jednalo se hlavně o nálezy keramiky a anglických a německých mincí z 16. století.
Po více než 400 letech je bohužel nepravděpodobné, že dojde k vysvětlení celé záhady. Dnes by mohlo do tohoto případu hromadného zmizení vnést světlo pouze nalezení hromadného hrobu kolonistů. Pokud však kolonisté někam odešli a ke všemu se na cestě rozdělili na skupiny, tak pravděpodobně již svět nikdy nebude schopný vypátrat pravdu.
Zdroje:
