Hlavní obsah
Lidé a společnost

Bezdomovcem na zkoušku: Jak jsem začal pracovat

Foto: Dobrodruh Hry Života

Stavba, na které jsem pracoval

V článku popisuji příběh, kdy jsem se začal pomalu odrážet ze „dna“ a našel si práci.

Článek

Situace se měla asi takto. Skončil jsem hlavně kvůli zdravotním problémům na ulici, respektive jsem spával v autě. Do toho jsem normálně navštěvoval rodiče, a i u nich samozřejmě přespával, někdy se mi objevila i nová známost.

Peníze, které jsem potřeboval na základní potřeby, se mi objevovali tak nějak sami. Nedokázal jsem to vysvětlit, ale když už šlo do tuhého, vždycky se objevila nějaká možnost, jak peníze získat. Prodej litých kol k autu, kamarád se mi ozval, že mi chce splatit dluh, možnost nečekaného přivýdělku, a tak dále. Cítil jsem se pod nějakou „Vyšší ochranou“, že mi prostě něco nedovolí, abych klesl na úplné dno.

A teď jsem zase pociťoval ten již známý pocit. Stav konta se blížil nule a peněženka na tom nebyla o moc lépe. Myslím si, že se má celková hotovost pohybovala okolo 1000 Kč. A já jsem potkal někoho nového.

A najednou jsem věděl, že jestli za ní budu chtít 100 km tam a 100 km zpět dojíždět, budu se sebou muset rychle něco udělat.

Foto: Dobrodruh Hry Života

Asistoval jsem u instalace parozábrany a hliníkových profilů u stropu

Do práce jsem nastoupil hned

Uvědomil jsem si, jak na tom vlastně jsu. Už přece nemám takové zdravotní problémy, abych nemohl pracovat! Postupně se vlastně všechno proměnilo v něco úplně jiného. Ta změna byla tak postupná, že jsem si ji ani nestačil začít uvědomovat. Problémy se začaly lepšit, začal jsem přicházet na to, proč se mi děly a stále ještě v maličké míře dějí, a já jsem už spíš hodně přemýšlel, jakou práci dělat a jak peníze vydělat. Ve svých představách jsem ale rozvíjel nápady a zacházel hodně do hloubky a pořád dokola vymýšlel, co bude pro vydělání peněz úplně nejlepší. A to byla moje silná stránka a zároveň i slabina.

Potřebuju peníze hned. Teď už nesmíš přemýšlet, ale jednat! Rychle jsem si srovnal v hlavě, co teď chcu a vytočil číslo mého známého. „Potřebujete teď někoho na stavbě? Mohl bych k vám nějakou dobu chodit“. Ano, potřebovali. A práce byla na světě.

Během pár dnů jsem nastoupil a odpracoval pátek a sobotu. Dělalo se na rodinném domu, který se od základů stavěl. Teď se dělaly stropy, které měli na starost hlavně zkušenější borci. Já dělal okolo stavby pořádek, rovnal hliníkové profily, odnášel stavební odpad. Asistoval borcům, pomáhal pokládat polystyrén na podlahy, brousit ho, vysávat vše stavebním vysavačem. A tak dále a tak dále.

Foto: Dobrodruh Hry Života

Pokládali jsme polystyrén na podlahu, já ho brousil a srovnával do roviny

Ta práce mě vlastně bavila. I přestože by vůbec nemusela. Se svým vysokoškolským vzděláním jsem „měl“ na úplně jinou práci. Ale já měl přístup k životu takový, že jsem věděl, že to teď moje situace na přechodnou dobu obnáší, a že se k tomu postavím z pozitivní strany. U práce jsem přemýšlel, snažil se co nejvíc věcí kolem stavby domu pochytit. I komunikaci s kolegy jsem bral jako určitou formu práce na sobě a psychologickou hru. Ono přece jen, na stavbě se komunikuje „trochu jinak“ než v kanceláři a člověk si nesmí nechat určité věci líbit.

Musí hrát jejich hru. A já hrál tu nejvyšší hru. Hru Života. A dělal vše, co ta Hra obnáší.

A hlavně. Vydělal jsem si peníze. Najednou jsem měl z téměř „nuly“ v peněžence 1200 Kč, další den 2400 Kč. Byly to pro mě peníze. Po cestě z práce jsem se stavil do Decathlonu pro pumpičku na kolo, kterou jsem si dlouho sliboval, poslal jsem pár stovek sestře, které jsem dlužil. Nakoupil jsem nějaké jídlo a měl super pocit. A další týden jsem měl na benzín za svojí novou přítelkyní.

Byl to úplně jiný pocit, konečně mám peníze! Nebo alespoň začínám mít. A až jsem se vrátil zpátky do Brna, šel jsem další týden zase do práce. Tentokrát jsem si domluvil 3 dny a vydělal si 3600 Kč. Jel jsem zase za přítelkyní a šli jsme spolu dokonce i do restaurace. To jsem nebyl už minimálně rok, snad i víc! Ten pocit byl neskutečný. Člověk, který žije už přes rok v úplném odříkání a na všem brutálně šetří, si najednou dává výborné jídlo i s pitím za 250 Kč. To byla pro mě suma.

A tak jsem nabil pocitu, že u mě začíná nová etapa života! Začínám pracovat a třeba už i brzo budu bydlet :)

Nezapomeňte mě sledovat a podpořit mě v tvorbě odkazem níže.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Dočetli jste až sem? Podpořte mě prostřednictví tohoto odkazu. Všechny články vytvářím pro vás jako zábavu, inspiraci a obohacení, ale i hluboké zamyšlení. Přispěním libovolnou částkou mi umožníte, že to mohu dělat i nadále.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz