Článek
Představte si labyrint dlouhý 85 kilometrů, plný polic s dokumenty, které pokrývají tisíciletí lidské historie, politiky, víry a intrik. Místo, kde se uchovávají papežské bully, diplomatická korespondence, záznamy o inkvizici i osobní dopisy králů a císařů. To je Vatikánské apoštolské archivy (dříve známé jako Vatikánské tajné archivy) – jeden z nejzáhadnějších a zároveň nejbohatších zdrojů informací na světě. Co se ale skutečně skrývá za jejich přísně střeženými zdmi a proč fascinují historiky i širokou veřejnost?
Od „tajných“ k "apoštolským": Proměna jména a vnímání
Dlouhou dobu byly archivy známy jako „Vatikánské tajné archivy“ (Latinou Archivum Secretum Apostolicum Vaticanum). Slovo secretum však v latině neznamenalo „tajné“ ve smyslu skryté před veřejností, ale spíše „soukromé“, patřící papeži. Jednalo se tedy o papežské soukromé archivy. Přesto tato terminologie přispívala k mystickému obrazu místa plného potlačovaných pravd a šokujících odhalení. V roce 2019 se papež František rozhodl ukončit tuto záměnu a oficiálně přejmenoval instituci na Vatikánské apoštolské archivy, čímž zdůraznil jejich roli ve službě apoštolskému stolci a otevřenější přístup k vědeckému bádání.
Archivy se nacházejí v samostatné budově v srdci Vatikánu, hned vedle Vatikánské knihovny. Jejich vstup je přísně střežen a přístup mají pouze vybraní, kvalifikovaní badatelé s předchozím povolením.
Co se skrývá uvnitř: Rozsah a poklady
Rozsah archivů je ohromující. Odhaduje se, že obsahují dokumenty uložené na policích o celkové délce přes 85 kilometrů. Nejstarší dokumenty pocházejí z 8. století, ačkoliv většina hlavního fondu začíná od 13. století, protože velká část starších záznamů byla ztracena nebo zničena během historických událostí, jako bylo například vyplenění Říma v roce 1527.
Co všechno zde najdeme? Prakticky cokoliv, co souvisí s činností papežství a Svatého stolce po staletí:
- Papežské bully a breve: Oficiální papežské dokumenty, edikty a rozhodnutí.
- Diplomatická korespondence: Tisíce dopisů mezi papeži a vládci po celém světě, včetně dopisů od Marie Stuartovny, Jindřicha VIII., Kateřiny Veliké nebo Abrahama Lincolna. Tyto dokumenty nabízejí jedinečný pohled na mezinárodní vztahy a politiku v průběhu staletí.
- Záznamy o koncilech: Kompletní protokoly a diskuse z ekumenických koncilů, které formovaly katolickou nauku.
- Protokoly inkvizice: Ačkoliv se jedná o citlivé dokumenty, archivy obsahují i záznamy z procesů Svatého oficia (Inkvizice), které byly postupně zpřístupňovány.
- Soudní záznamy: Dokumentace církevních soudních procesů.
- Administrativní záznamy: Dokumenty týkající se správy Papežského státu, financí, staveb a majetku.
- Soukromá korespondence: Dopisy od umělců, vědců a osobností, kteří měli vazby na papežský dvůr.
Nejzajímavější a nejkontroverznější dokumenty
Ačkoliv drtivá většina obsahu archivů je spíše administrativní povahy, existuje několik perel, které budí největší zájem veřejnosti i historiků:
- Proces s Galileo Galileiem (1633): Jedna z nejslavnějších a nejkontroverznějších událostí v dějinách církve. Archivy uchovávají kompletní záznamy z procesu, včetně Galileiho výpovědí a jeho odvolání se od koperníkovského heliocentrismu. Tyto dokumenty jsou klíčové pro pochopení vědecko-náboženského konfliktu 17. století.
- Proces s templáři (1307-1312): Tajné archivy uchovávají i záznamy o soudním procesu s Řádem templářů, který vedl k jejich zrušení. Jeden z nejvýznamnějších dokumentů, Chinnonský pergamen, objevený až v roce 2001, dokonce naznačuje, že papež Klement V. původně templáře zprostil obvinění z kacířství, ačkoli je později zrušil pod tlakem francouzského krále Filipa IV.
- Žádost Jindřicha VIII. o anulování manželství (1530): Britský panovník poslal papeži Klimentovi VII. dopis, podepsaný osmdesáti anglickými šlechtici a duchovními, ve kterém žádal o anulování sňatku s Kateřinou Aragonskou. Papež odmítl, což vedlo k anglické reformaci a odtržení anglické církve od Říma. Dopis s visícími pečetěmi je působivým svědectvím této klíčové události.
- Zápisy z konkláve: Ačkoli jsou většinou tajné, některé starší zápisy z papežských voleb jsou také součástí archivů a nabízejí vzácný pohled na politické manévry a intriky, které provázely volby nástupce svatého Petra.
- Dopisy od Michelangela nebo Raffaela: Archivy obsahují i korespondenci s umělci, kteří pracovali pro papeže, což poskytuje cenné informace o renesančním umění a kultuře.
Mýty a realita: Co v archivech nenajdete
I přes všechnu fascinaci existují kolem Vatikánských archivů i četné mýty, často živené konspiračními teoriemi a populární kulturou (např. romány Dana Browna).
- Žádné důkazy o mimozemšťanech nebo tajných spolcích: Neexistují žádné seriózní důkazy o tom, že by archivy skrývaly spisy o UFO, Atlantidě, tajných bratrstvech nebo apokalyptických proroctvích. Jejich primární funkcí je uchovávat historické záznamy o církevní administrativě a diplomatických vztazích.
- Nejsou zcela nepřístupné: Ačkoliv je přístup omezen, archivy nejsou „tajné“ v tom smyslu, že by byly zcela uzavřené. Kvalifikovaní badatelé mohou požádat o povolení k bádání a v posledních desetiletích se Vatikán aktivně snaží zpřístupňovat stále více dokumentů. Od roku 1881 jsou otevřeny pro historiky, a v posledních letech byly otevřeny i archivy týkající se pontifikátu papeže Pia XII. (období druhé světové války).
Budoucnost archivů: Digitalizace a zpřístupňování
S nástupem digitální éry se i Vatikánské archivy snaží modernizovat. Probíhají rozsáhlé projekty digitalizace dokumentů, což v budoucnu usnadní přístup badatelům z celého světa a zároveň ochrání křehké originály. Tento proces je však mimořádně náročný a zdlouhavý vzhledem k obrovskému objemu materiálu.
Vatikánské apoštolské archivy zůstávají jedním z největších a nejvýznamnějších historických pokladů lidstva. Ačkoliv neschovávají mystické „tajemství“, jejich skutečná hodnota spočívá v nepřeberné studnici ověřených historických faktů, které pomáhají lépe porozumět minulosti církve, Evropy i celého světa. Pro historiky jsou skutečným Eldorádem a pro laickou veřejnost místem, které svou aurou tajemství a hluboké historie nepřestává fascinovat.
