Článek
Co je arteterapie – a proč má sílu i tam, kde mluvení nepomáhá
Arteterapie je psychoterapeutická metoda, která využívá výtvarné prostředky k sebepoznání, zpracování vnitřních konfliktů, traumatu a posílení psychické odolnosti. Nejde o výtvarný výkon ani o estetiku. Jde o proces – o to, co se odehrává při samotném tvoření, nikoliv o výsledek.
„Lidé často přijdou s tím, že neumí kreslit. Ale arteterapie není o dovednosti. Je to způsob, jak se dostat k emocím, které často ani neumíme pojmenovat,“ říká Mgr. Petra Lacinová, arteterapeutka a psycholožka.
Pro koho je arteterapie vhodná
Arteterapie pomáhá dětem, dospělým i seniorům. Uplatňuje se například u lidí s:
- úzkostmi, depresí, PTSD
- poruchami příjmu potravy
- psychosomatickými obtížemi
- problémy v komunikaci
- emoční nestabilitou
- traumatem z dětství či domácího násilí
Ale i u těch, kteří „jen“ cítí zmatek, zahlcení nebo vnitřní napětí, které nejde popsat.
„Arteterapie dává bezpečný prostor – člověk může tvořit bez hodnocení a bez očekávání. Právě to je pro mnohé osvobozující,“ dodává psychoterapeutka PhDr. Zuzana Štěpánová.
Jak arteterapie funguje
Sezení často probíhá v klidném, neutrálním prostoru. Klient dostane papír, barvy, pastely, někdy i hlínu nebo koláže. Neexistuje žádné „zadání“. Člověk tvoří, jak potřebuje – a co z něj vychází.
Poté, co vznikne obraz (nebo třeba jen čára), následuje reflexe – buď s terapeutem, nebo vnitřní.
Důležitý je symbolický význam, nikoli vizuální krása.
Například:
- Klientka, která roky nedokázala mluvit o zneužívání, nakreslila jen červenou spirálu, ze které nevedla žádná cesta ven. Později ji roztrhala.
- Klient, který se cítil „prázdný“, namaloval čistě bílý papír. Později přiznal, že to je přesně ten pocit – nic. Prázdnota. Beztvarost.
Tyto momenty spouští léčivý proces, který není racionální, ale hluboce emocionální.
Co může arteterapie přinést
- bezpečné vyjádření emocí
- zpracování traumatu
- uvolnění napětí
- zvýšení sebeuvědomění
- posílení sebedůvěry
- snížení vnitřní tenze u psychosomatických potíží
„Když člověk tvoří, aktivují se části mozku spojené s nevědomím a emocemi. Někdy se tím zpřístupní i zážitky, které nebyly vědomě zpracované,“ vysvětluje neuropsycholog MUDr. Martin Jan Stránský.
Arteterapie není jen pro děti. A není jen pro ‚citlivé duše‘.
Jde o plnohodnotnou terapeutickou cestu, která má v zahraničí dlouhou tradici. V Česku se rozvíjí pomaleji, ale přibývá odborníků, kteří ji studují a integrují do praxe.
A hlavně: je tu pro každého, kdo chce lépe porozumět sobě – beze slov, bez nátlaku, bez soudů.
Když neumíš mluvit, tvoř. I ticho může být výpovědí.
Někdy nejsou slova tím správným jazykem. Někdy stačí pastel, štětec, hlína.
A člověk poprvé za dlouhou dobu něco vyjádří – a přitom nic neřekne.
A to může být začátek skutečného uzdravení.
