Hlavní obsah
Právo a státní správa

Jak dědí vlastní, nevlastní a společné děti? Odpovědi na vaše otázky

Foto: Pexels

V minulém článku na téma dědictví jsme se věnovali dědickým třídám a nepominutelným dědicům. Po jeho zveřejnění jsme obdrželi mnoho vašich dotazů, za které vám děkujeme!

Článek

Z těchto dotazů vyplynulo, že velkým tématem je dědění v rodinách, kde jsou vlastní, nevlastní a společné děti.

Co je nevlastní rodina?

Nevlastní rodiny vznikají, když se spojí dva partneři, kteří již mají děti z předchozích vztahů, a někdy mají ještě dítě společné. Takové uspořádání se běžně označuje jako patchwork family, ale pro zjednodušení budeme používat termín nevlastní rodina.

Jak je to s dědictvím v takových rodinách? Kdo má na co nárok? Dědí po vás jen vaše děti, nebo i děti vašeho partnera? Na to se dnes podíváme.

Možná to vypadá složitě, ale pravidla dědění mezi „vlastními“ a „nevlastními“ dětmi jsou jasná.

Pokud někdo zemře bez závěti a má děti, podle zákona dědí v první dědické třídě jeho vlastní děti, a to rovným dílem. Společně s nimi dědí i jeho manžel nebo manželka.

Nejlépe se vše vysvětluje na konkrétním případu

Rodina paní Jany a pana Miroslava

Paní Jana si vzala pana Miroslava. Jana měla z prvního manželství 2 dcery, Miroslav měl z předchozího vztahu jednu dceru. Po několika letech manželství se jim pak narodil ještě společný syn. Nyní jsou Jana a Miroslav v seniorském věku a přemýšlí, zda sepsat závěť nebo ne a jaké uspořádání bude pro všechny nejspravedlivější. Paní Jana, nás kontaktovala, aby zjistila, jak bude rozděleno dědictví, pokud by ani ona, ani manžel nesepsali závěť.

Kdo dědí, když zemře paní Jana?

V případě, že by zemřela první paní Jana. Bude před rozdělováním dědictví vypořádáno tzv. společné jmění manželů (SJM). To znamená, že poloviční podíl na majetku spadajícím do SJM získá pan Miroslav. Zbylý poloviční podíl bude předmětem dědictví, kde v první dědické třídě budou dědit dcery paní Jany, společný syn a pan Miroslav. Každý z nich bude dědit stejným dílem, to znamená ¼ z ½. Na závěr dědického řízení, tak bude pan Miroslav mít 5/8 podíl (4/8 získá jako vypořádání SJM a 1/8 z dědění v první třídě). Každá z dcer paní Jany bude vlastnit podíl o velikosti 1/8, stejně jako společný syn manželů. Děti pana Miroslav v tuto chvíli nebudou dědit nic.

Rozdělení majetku (modelový příklad s domem za 8 000 000 Kč):

Pokud bychom si pro zjednodušení představili, že majetkem, který jde do dědického řízení po paní Janě je „pouze“ dům v hodnotě 8.000.000 budou mít po skončení dědického řízení každá z dcer paní Jany a společný syn Jany a Miroslava podíl odpovídající hodnotě 1 000 000. Pan Miroslav bude mít podíl odpovídající 5 000 000.

Kdo dědí, když zemře i pan Miroslav?

Až by pak jednou zemřel i pan Miroslav, už by nedocházelo k vypořádání SJM, neboť by byl vdovec. 5/8 podíl na domě v hodnotě 5 000 000 by se v tu chvíli rozděloval mezi jeho dceru a společného syna pana Miroslava a paní Jany. To znamená, že by každý z nich získal podíl na domově v hodnotě 2 500 000.

Konečné rozdělení dědictví po smrti obou manželů by pak vypadalo následovně:

  • Dcera paní Jany č. 1: podíl v hodnotě 1 000 000
  • Dcera paní Jany č. 2: podíl v hodnotě 1 000 000
  • Dcera pana Miroslava: podíl v hodnotě 2 500 000
  • Společný syn paní Jany a pana Miroslava: podíl v hodnotě 3 500 000

Co se stane, pokud by zemřel jako první pan Miroslav?

V případě, že by zemřel první pan Miroslav byl po vypořádání SJM rozděleno dědictví mezi paní Janu, společného syna a dceru pana Miroslava. Paní Jana by tak získala 4/6 podíl v hodnotě 5 333 333, dcera pana Miroslava by získala 1/6 podíl o velikosti 1 333 333, stejně tak společný syn paní Jany a pana Miroslava.

Co se stane, až zemře i paní Jana?

Až by jednou zemřela i paní Jana, její podíl by se rozdělil rovným dílem mezi její dcery a společného syna. Každá z dcer by tak získala podíl v hodnotě 1 777 777. Společný syn by měl dohromady po obou rodičích podíl v hodnotě 3 111 111. Dcera pana Miroslava by získala na domě podíl v hodnotě 1 333 333 (po svém otci).

Co dělat, pokud by si Jana nebo Miroslav přáli jiné rozdělení majetku?

Pokud by Jana nebo Miroslav měli pocit, že takovéto rozdělení jejich majetku není spravedlivé, museli by sepsat závěť, kde by podíly upravili, případně do dědictví zahrnuli i „nevlastní“ děti. Zároveň by museli i v závěti respektovat nárok nepominutelných dědiců - „vlastních“ dětí.

Dědictví „nevlastních“ dětí po jejich biologických rodičích

V neposlední řadě je nutno dodat, že „nevlastní“ děti budou jednou dědit i po svém druhém vlastním rodiči. Rozdělení, které je zde popsané pracuje s majetkem, který je součástí společného jmění manželů (SJM).

Majetek mimo SJM

Z lidí, kteří se na nás obracejí o radu ohledně dědictví, má většina značnou část majetku v rámci SJM. Kdyby v našem případě ale měla Jana chatu, kterou nabyla dědictvím po svých rodičích, ta by se nevypořádávala v rámci SJM. Její dvě dcery, společný syn a pan Miroslav by každý získali ¼ podíl. Pouze dcera pana Miroslava by v tuto chvíli neměla na podíl na dědictví chaty žádný nárok. Až by pak jednou zemřel i pan Miroslav, jeho ¼ podíl by se rozdělil na polovinu mezi společného syna a jeho dceru.

Dědění chaty po rodičích paní Jany by tak nakonec vypadalo takto:

  • Dcera paní Jany č. 1: 2/8 podíl
  • Dcera paní Jany č. 2: 2/8 podíl
  • Společný syn: 3/8 podíl
  • Dcera pana Miroslava: 1/8 podíl

Potřebujete poradit?

Pokud si nejste jistí, jak by bylo vaše dědictví rozděleno, obraťte se na naši poradnu:

  • E-mail: poradenstvi@sue-ryder.cz
  • Poradenská linka: 777 718 465
    • Úterý: 8:30–11:30
    • Středa: 15:00–18:00

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz