Článek
Takže se na to tak trochu po vzoru Saturnina podíváme a uvedeme si to na pravou míru. Na rozdíl od něj však nebudeme zjišťovat, jak se udál příběh doopravdy, ale podíváme se na to, jak to u nás s těmi všemi „sociálkami“ vlastně je, aby nás nikdo nemohl tak snadno tahat za nos.
Zjednodušeně lze říci, že v České republice máme ty „sociálky“ vlastně tři.
1) Úřad práce České republiky (ÚP ČR)
2) Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ)
3) Odbor sociálních věcí na městských úřadech, přičemž zde je známé především oddělení sociální právní ochrany dětí (OSPOD)
Do působnosti úřadu práce spadá
- agenda zaměstnanosti (evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání, poskytování podpory v nezaměstnanosti, evidence volných pracovních míst)
- agenda ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (poskytování náhrady za nevyplacené mzdové nároky od zaměstnavatelů - za podmínek a v limitech stanovených zákonem)
- agenda státní sociální podpory (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné)
- agenda pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc)
- agenda dávek pěstounské péče a zaopatřovacích příspěvků (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při pěstounské péči, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, zaopatřovací příspěvek opakující se, zaopatřovací příspěvek jednorázový)
- agenda příspěvku na péči
- agenda dávek pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, vydávání průkazů pro osoby se zdravotním postižením)
- agenda náhradního výživného
- agenda pomoci pro občany Ukrajiny a jejich zaměstnavatele (humanitární dávka)
Platí zde pravidlo, že dávky hmotné nouze jsou až poslední možností. Než o ně tedy zažádáte, měli byste nejdříve zažádat o ostatní příspěvky, na které máte nárok. V případě ukončení pracovního poměru se typicky jedná o podporu v nezaměstnanosti. Autorka článku, na který reaguji, tudíž měla jít v první řadě zažádat o podporu v nezaměstnanosti, když psala, že předtím pracovala (předpokládám, že pracovala dostatečně dlouho na to, aby jí vznikl nárok na podporu). Na tu by v jejím věku měla nárok po dobu pěti měsíců.
Je přirozené, že pokud někdo bydlí (pravděpodobně) zdarma u kamarádky a pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak mu nárok na dávky v hmotné nouzi nevznikne, neboť se v hmotné nouzi nenachází. Případně mu vznikne nárok na nějakou směšnou částku jako je 148 Kč.
Nyní se podívejme na Českou správu sociálního zabezpečení. Do její působnosti patří:
- výplata důchodů (starobní důchod, invalidní důchod, vdovský/vdovecký důchod, sirotčí důchod)
- výplata dávek nemocenského pojištění (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská poporodní péče, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné)
Strukturu České správy tvoří ústředí ČSSZ, územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ) a Institut posuzování zdravotního stavu. Územní správy sociálního zabezpečení se dále dělí na okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Výjimkou je Praha a Brno. V Praze je místo OSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení a její územní pracoviště, a v Brně je Městská správa sociálního zabezpečení Brno.
Zkratka ÚSSZ, která je na fotografii bankovního výpisu u článku, na který reaguji, je tedy zkratkou pro územní správu sociálního zabezpečení. Jelikož je na fotografii ÚSSZ jako odesilatel příspěvku, znamená to, že příspěvek přišel od České správy sociálního zabezpečení. To ale znamená, že se nemohlo jednat o dávky hmotné nouze. Ty totiž, jak jsme si již uvedli, vyplácí Úřad práce České republiky, respektive některá z jeho krajských poboček.
Úloha „městské sociálky“
Je pro pořádek uveďme, že městské odbory sociálních věcí žádné příspěvky plošně nevyplácí. Jejich úloha spočívá např. v poskytování sociálního poradenství, ve veřejném opatrovnictví, v jednání s uživateli „sociálních“ bytů, v zajišťování sociálních pohřbů nebo v dohledu nad ohroženými dětmi.
