Hlavní obsah
Názory a úvahy

Deník apoštolky: V kostele Slunce nesvítí, ale ten duch pospolitosti…

...tam je. Byla jsem se podívat, jako doprovod, v katolickém kostele. Po dvaceti létech. Když jsem tam byla tenkrát naposledy, odešla jsem asi v půli. Ta Bible je genderově blbá, říkala jsem si.

Článek

Tentokrát to bylo jiné. Již jsem se sebou hotová, co se týče víry. Modlím se všude a furt, prosím a žádám. Slunce. Je to všudypřítomný bůh pro náš vesmírný region. A děkuji, za nás za všechny. A konám, dělám něco pro to, aby to fungovalo.

Byla jsem tam doprovodit matku, můj muž taky. Když jsem procházela tím kostelem a dívala se na obrazy křížové cesty, úplně se mi motala hlava. Velký duch (bůh pospolitosti) tam je přítomen. Chodí tam dobří lidé, ale… protipólem je Maria matka se skloněnou hlavou, úplně nešťastná a pokořená.

Bylo to zajímavé, akorát že máma chtěla ke zpovědi a kněz měl nějak napilno, tak potom nemohla dostat hostii, tu oplatku. Jinak tam nebyl ani varhaník, jenom jeden mladý ministrant a kostel byl poloprázdný. Zpívali jsme píseň ze zpěvníku a ten farář si nás dva TAK prohlížel… Prováděl pořád stejný rituál nad oltářem, s tím vínem a hostií, jak si to pamatuji z dětství. Četl ze třech knih u třech mikrofonů… No já nevím, poslouchala jsem to a vnitřně nesouhlasila, rozhodně ne se vším. Jsem pohanka, vidím to jinak. Říkal mmj., že Cyril s Metodějem nikoho násilím nepřesvědčovali… ale jejich následovníci už ano, doplnila jsem si v duchu. A tak hodinku jsem tam zvládla být, ale opravdu to není nic pro mne, chodit tam pravidelně. Co se týče bohů, bohyní, Ježíše i jakou roli sehrál Satan v tom jeho příběhu… mám jasno. Mám tady na Zemi v mém životním příběhu svého živého Ježíše. Již jsem o tom tady psala…

Vařím oběd, mezitím pečuji o zvířátka. Máme jich tu požehnaně. Ke kuřátkům, které jsme z důvodu bezpečného přežití museli kvočně odebrat, přibyla ze stejného důvodu káčátka indickýho běžce. Jedenáct. Mám je na dvoře v ohrádce, na večer je dávám do ohrádky v kotelně, pod lampu. Moc ráda je pozoruju. Mají tam bazének a zobání. Tak za měsíc půjdou mezi ostatní na zahradu.

Četla jsem článek o dvou dobrovolně bezdětných ženách. Jo, mám to podobně. Kompenzuji si to chovem zvířat a pomáhám v přírodě a nespatřuji na tom nic sobeckého. Naopak mi přijde bezohledné a nerozumné mít v dnešní době dětí více (asi než dvě). Prosím vás lidé, nepřepočítávejte to pořád na peníze. Všichni tady máme hojnost. Jenom to mnozí přehlížejí. Já dám za krmení, myslím, stejně jako za dvě děti. A taky to učím a vychovávám. Penzijní pojištění mám. Myslím, že takových bude ještě nějaký čas přibývat. Všude ze všech stran slyší, že musí rodit kvůli ekonomice, až se jim to znechutilo. Mnozí si začali uvědomovat, že planeta není nafukovací. Je to fajn trend. Možná to prodlouží životnost planety. Ale nevím. Prý ochranný plášť je dost poškozen. Bude pařák, ryby vařené, žádné…

Tak dnes končí ten summit NATO v Ankaře. Karty jsou rozdány. Nemám teď čas všechno číst, zprávy, koukat na zpravodajství. Mám dost práce kolem domu a se zvířaty. Ale co ke mně vítr zavál, tak prezident to vyhrál. Ten spor o (ne)účast. A vůbec celkově. Celá republika se kvůli tomu rozhádala. Tak uvidíme, co přinesou dny příští.

Teď musím jít dovařit oběd, tak končím. Mějte se hezky a chovejte se k sobě slušně, uleví se vám. Ahoj.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz