Článek
Omezenost některých lidí nemá hranic. Pořád to nemůžu dostat z hlavy, co se stalo v neděli. Probíhala akce „Ukliďme svět“. A tak jsme vzali s miláčkovým autistickým synem kolečko, rukavice a vyrazili jsme do přírody. Máme zde u nás takové, blbými lidmi oblíbené, místo, úsek, asi dvoukilometrovou alej. Motoristi i cyklisté tam rádi vyhazují odpad. Já to po nich sbírám celý můj dospělý život. A tak jsme šli uklízet v dobré víře i teď v neděli. Nasbírali jsme plné kolečko převážně plastů, skla a plechovek. Vracíme se zpět, když v tom potkáme známou s manželem a kočárkem. Pozdravila jsem je a šla sebrat další tři plechovky u cesty, usmála jsem se na ně a řekla jsem: „Uklízíme svět…“. A ona se na mě osočila, že jsem jí ukradla-uklidila nějaký květináče, které někdo vyhodil ještě o kus dál, a že ona už si pro ně šla a ty květináče tam nejsou, a měla nenávistný obličej…
Koukala jsem jak péro z gauče, o čem to mluví… To si asi vzal někdo jiný, nějaký květináče, ale jde mi o ten princip. Tak já se jako jedna z mála ještě snažím (asi ze setrvačnosti) o nějaký lepší svět a nějaká čůza mne zpraží, že jsem jí (ne) vyfoukla odpadek, který se jí hodí…petku nebo plechovku by nesebrala. Prostě, těžko se to popisuje slovy… Je to odpad, lidi s takovýmto uvažováním. Naštěstí je k životu nepotřebuji. Umím se nad to povznést. Jsem nad míru duševně a duchovně bohatá a po tomto zážitku jsem zase tak nějak obohacenější.
Středa: Dnes je podzimní rovnodennost, podzim začíná. Včera jsme odčervili kočky a psy, dnes odčervíme kozy. Zapálila jsem červeno-bílou svíci za mého psího parťáka Endyho, který skonal před dvěma lety. Budu dělat očistné rituály, podle starých pohanských tradic. Něco jsem pochytila z moudrých knih, něco si sama vymýšlím. Nasbírám osmero bylin do kytice pro Moranu, paní Zimu. Ať je k nám shovívavá. Kozička Johanka je pořád ještě moc slabá po nemoci, ale snaží se a strašně moc chce žít. Bojím se, můžeme o ni přijít, je zaléčená, ale…zima může být krutá.
Ani teď moc nesleduji politiku, zprávy. Probíhá valné shromáždění OSN, je tam i náš prezident s ministrem zahraničí. Zatím prý žádná ostuda, Macinka se přetvařuje, možná se chytil za nos, když zjistil, jaký má obraz ve společnosti… Babiš taky vycouval ze sporu s Hradem. Pochopil, že tento prezident je na něj příliš silný soupeř. Brzy budou komunální volby. Jsem trochu napjatá, kdo povede naše město a co bude s naší obcí. Jak jsem už psala, nějaká pražská firma u nás skoupila pozemky s úmyslem těžby štěrkopísku. Uprostřed vesnice, v sousedství přírodní rezervace. Pročítám si postupně kandidátky a ještě nejsem rozhodnuta, komu dám hlas. Hned tři uskupení slibují zamezit těžbě u nás a ochránit ekologicky cennou lokalitu pro přírodu.
Jinak moje hlava je teďka v pořádku, jsem v souladu s celým Vesmírem. Jakoby klid duše i stavu mysli. Pořád visí ve vzduchu hrozba světového konfliktu. Rusáci straší, všichni se připravují na zlé časy. Lidé asi neumí žít v klidu, když je nás tady tolik. Asi se musíme jednou za čas trochu pomlátit. Kdysi v mládí jsem četla citát, Když chceš změnit svět, začni u sebe. Řídím se podle toho celý život. Tomu, jak žiju a uvažuju se dá máloco vytknout. Můžu tvrdit, že mám čisté svědomí. A to je moje pravda celá, mám skoro vše, co jsem chtěla. Loučím se a jdu na ty bylinky pro vládkyni zimy.
