Článek
Ale protože se ze zdravotních důvodů zase pokouším přestat kouřit, dala jsem to všechno kamarádovi a nechala si doma jen menší než malé množství. Tabák jsem neměla už dva týdny, absťák mám už jen u kafe. Prostě to je hroznej zlozvyk, káva a k tomu cigareta. Miláček taky musel přestat kvůli zdraví, tak tentokrát to snad vydržíme spolu nekouřit.
Kouření tabáku v globálním měřítku je tak strašně zničující pro přírodu i pro lidstvo. Kolik miliónů hektarů deštných pralesů bylo vykáceno kvůli tabákovým plantážím. Je to všechno tak jednoznačné, škodlivost pro plíce, srdce, organismus. Je to hnus, smrdí to a stojí to kupu peněz. Jak to, že ten nikotin vyvolává tak silnou závislost? A jak to, že to ještě není zakázané? Normálně bych byla pro, aby se to přestalo prodávat v trafikách. Kdo chce kouřit, ať si to vypěstuje, tabák nebo konopí a jinak nic. Vím, že zase ty pos..aný prachy samozřejmě hrajou prim. Bez daní z cigaret by se asi státní kasy všech zemí zhroutily.
Včera tady byly dvě děti, miláčkova vnoučata. Asi taky z toho mám depresi. Jsou totálně ulítlý na těch mobilech a fakt jiný, než jsme byli my. Mám z nich nervy nadranc vždycky když tady jsou. V deseti letech neznají hodiny, neumí si zavázat boty, neumějí napsat kloudnou větu bez chyb ručně na papír. Ale ty zpropadený mobily nepustí z ruky. Je to strašná doba pro děti, pro budoucnost.
Jsem ráda, že děti nemám, nelituju toho. Obklopila jsem se radši zvířátky a je mi tak dobře. Alespoň budu moci uzavřít ten můj kruh ustavičného rození a umírání. Myslím si, že teď už žiju fakt poslední život v hmotném těle. Až umřu, můžu se stát bohyní. Bohyní Pravdy. O tom vím už strašně dlouho, před mnoha lety jsem měla takové vidění, něco jako sen, ale byla jsem vzhůru. Někdo ke mně promlouval, asi anděl, viděla jsem jen siluetu…od té doby nemůžu lhát. Nejde mi to. Jsem děsně upřímná a pravdomluvná. Ani se neumím přetvařovat. Dnes už vím o existenci spousty různých bohů a bohyň, ale bohyně Pravdy prostě není. A taky už chápu proč. Ona to není vůbec žádná sranda, v tomhle světě neumět lhát. Plyne z toho hlavně neoblíbenost v kolektivu, ale třeba i materiální chudoba. Nyní již nemám mnoho cílů, čeho tady v tomto těle ještě dosáhnout. Vím co je nirvána, rozumím, jak funguje karma a že nic není důležitější než nádech a výdech. Je to smyslem života, svobodně dýchat a já mám to velké štěstí, že můžu. A proto už nechci kouřit a tak statečně bojuji se závislostí na nikotinu.
Jinak u nás na farmě všechno v pohodě, akorát kozel Bobeš si zlomil nohu. Dostali jsme nějaké dříví, klády a špalky, složili jsme to na zahradě a kozy hned zvědavý po tom musely lozit, až se tam Bobeš polámal. Už je to týden a furt skáče po třech. No, můj muž rozhodl, že doktorku volat nebudeme, protože operace by stála strašně moc tisícovek. Ono mu to sroste, bude trochu kulhat a bude zas dobrej, za měsíc…
Tak se loučím a zkuste si to někdy představit, jak by se nám žilo bez lhaní v upřímném světě. Je to pěkný pocit mít čisté svědomí a být smířená s celým vesmírem. Mějte se hezky.
