Článek
Milý deníčku, musím si zapsat něco, je to milník… Započala generální rekonstrukce našeho hlavního chléva. Bude povýšen na stáj, maštal. Bude to tam krásný, čistý, vychytaný. Mám z toho ohromnou radost, protože po tom toužím již od mládí. Ten chlív je v hrozným stavu. Na to, jak moc miluju svoje zvířata, je to tam pro ně nedůstojné. Včera i dnes tedy můj muž zedničil a makal a já jsem taky pomáhala. Strašně ho miluju za všechno, co pro nás dělá. On mi plní sny a zároveň si plní ty svoje… Nádhera. Možná už moc brzo budeme mít koníčka. Možná…
Takže my tady něco budujeme. Zatím je mír, tak to jde. Poslouchám zprávy na Radiožurnálu a je to tam samá válka, výbuchy, ozbrojené konflikty. Venku slyším stíhačku, nadzvukové letadlo… kdykoli to může vypuknout. Viděla jsem nějaké video, jak na Ukrajině násilně odvádějí už i ženy do armády. To snad fakt nemůže být pravda. Co se to děje se světem, s lidmi?? Mám chuť na trochu poezie:
Žila byla holka, holka apoštolka. O Samhainu zplozená, v půli léta zrozená. Překonala bláznovo moře, aby se dostala k Hoře. Hořela svíce naděje, že na té cestě uspěje. Hořela i svíce smrti, poštolku dlaň vojska drtí. Poštolko, neboj se, nádech a výdech ti zbývá. Celý život věřilas v štěstí, co v duši nosíš, a pohádka pomalu ožívá.
Babí léto pokračuje, volby se blíží, agresivita a nenávist mezi politiky i obyčejnými lidmi narůstá. Radši ani do diskuzí nechodím. Vládní tábor proti nevládnímu. Spolupráce mizerná. Fakt si začínám myslet, že by našemu státu svědčila monarchie. Už nám přišly volební lístky a já mám jasno. Budu volit uskupení Nová vlna, jsou mezi nimi zástupci navržení Zelenými a chtějí podporovat naši Záchrannou stanici a náš Ornitologický park. Také chtějí zabránit hrozící těžbě štěrkopísku u nás ve vsi. Náš pan prezident k volbám tentokrát nepůjde a já tomu rozumím a nepohoršuje mne to. I to může být projevem nadstranickosti.
Úterý: Dnes byl krásný den, slunečno, jasno. Přehrady vysychají a odhalují zatopené obce. Jak se však zdá, v lidech to spíš probouzí nostalgii a vzpomínání na staré časy, než aby je děsilo, že v nových časech bude voda na příděl. Myslím, ve čtvrtek už má pršet, což nás sice nespasí, ale… díky za každou kapku.
V Rusku unikl z laboratoří plicní mor. Prý i Američané znervózněli. Rusáci to chtějí nějak ututlat, je kolem toho spousta nejasností, tak žádné podrobnosti moc nevím. No, za měsíc má být zase nějaký konec světa nebo co. Možná se rozšíří mor, možná Rusko použije jaderné zbraně… milý deníčku, mně je tak blbě z toho lidstva, už je večer, miláček ještě je v práci, tak si dám panáka vodky do jablečného moštu a budu meditovat při poslechu oblíbeného interpreta Davida Stypky.
Středa: Božínku, ten čas tak letí… Zase nový den. V Americe nějaká ženská přežila popravu. Dali jí dvě injekce a když ještě po hodině žila, začali bojovat o její život. Jenom proto, aby ji po zotavení znovu popravili. To je tak absurdní, že je mi z toho zle na duši. Hlavně že se tam všichni ohánějí Biblí a kecama o Bohu… Není snad toto důkaz božího zázraku? Ta žena by měla dostat milost. Proč ji proboha zachraňují, aby ji znovu mohli zabít? To musí být takový nápor na psychiku, pro ni. Je to hnus. Dostala trest smrti za bestiální vraždu z mládí, třicet let si odseděla. Myslím, že to je dostačující trest.
Dnes si dám asi pauzu od internetu i čt24. Není mi dobře ze zpráv o lidech, o podlidech jako je Turek a Macinka a půjdu kydat chlív, douklízet zahrádku, zajedu na kole do města pro kávu a k řezníkovi… nudit se nebudu. Mějte hezký podzim a klid v duši.
