Článek
Absolutně jsem tenkrát netušila tu záludnou odpověď. Přesto jsem musela ze sebe něco vysypat, byla jsem na přednášce v sále plném lidí. A jak jsem se nadechla k odpovědi, kterou jsem neznala, vypadlo ze mně - „Nádech… a výdech, je smyslem života.“
Ti moudří mnichové jen souhlasně pokyvovali hlavami. Pak jsem jim sdělila ještě nějaké odpovědi. Tenkrát jsem si myslela, že jsem spolkla veškerou moudrost vesmíru, když jsme si povídali o existenci. Byla jsem napojená na jejich myšlenky a oni na ty mé. Nádherná komunikace beze slov…
Pak mi dali najíst, měla jsem hlad a málo peněz. Moc si vážím takových oduševnělých lidí, přečetla jsem si od nich i nějaké knížky, když jsem se hledala. Ale jsem neřestnice, jím maso, vejce, kouřím atd. A hlavně já duše jsem Evropanka-pohanka. Prý jsou z jiných světů. Teď již to chápu.
Chtěla bych psát jenom pozitivní a hezké věci. Tento náš svět je poněkud vyčerpán. Je to moc zatěžující pro moji citlivou povahu a osobnost tady tu planetu sledovat. Je to moc zatěžující také pro ekosystém a životní prostředí, naše lidská činnost. To, co se teď děje, ať už u nás na MŽP nebo ve světě s tím válčením a výbuchy a čmoudy a demolice a vyhnanství… je to neudržitelný systém.
A lidi jsou plní nenávisti a sobectví. Jsem teď radši venku, se zvířaty, je to tak osvobozující. Když si pak večer čtu zprávy a k nim komentáře lidí na různá témata, říkám si, co se to s těmi lidmi stalo? Téměř každý by potřeboval digitální detox. Lidstvo magoří a nepřestanu to tvrdit, že postupné snižování porodnosti je ku prospěchu jak celé planetě, tak nám lidem samotným. Přece tím můžeme prodloužit životnost našeho téměř vyčerpaného světa.
Premiér navrhne zákaz sociálních sítí pro mladší 16 let. Je to v pořádku. A mobil bych dětem dala až tak ve třinácti a musely by si na něj vydělat. Na brigádě, domácími pracemi, studijními výsledky… Taky bude zákaz mobilů ve školách. V pořádku.
Panují velká vedra, sušíme seno. Večer budeme už uklízet první tři fůry na půdu, tak se na to psychicky připravuju. Můj muž u toho totiž nebude, musí být v práci dlouho, tak to musíme s bratrancem zvládnout ve dvou. Já úplně miluji tenhle čas, když se suší seno na zimu pro naše milovaná zvířata. Před chvílí mi miláček volal, že našel inzerát na koně, kobylku šestnáctiletou. Poslal i fotky a všechny důležité informace a vypadá to na vhodnou adeptku pro nás. A cena je prý taky víc než přijatelná. Takže možná už brzy budeme mít svého koníčka na zahradě, ten nám tady chybí k dokonalému štěstí.
Taky jsme stáčeli poprvé med od našich pilných včeliček. Ukradli jsme jim jenom trošku, to se musí jim trochu odebrat, ale jinak jim všechno už necháme. Ony jsou potom zdravé a odolné, než když jim člověk všechno ukradne a nahradí sprostým cukrem. Pro nás těch dvanáct sklenic na rok stačí. Takže si teď uvařím kafe s medem a přestanu přemítat o vyčerpaném světě.
Dělám teď náhradní matku čtyřem kuřátkům, co se vylíhla o Slunovratu. Nemáme kozy oddělené od slepic, takže letos už několik kuřátek zašláply. Tak jsme je radši chudákovi kvočně odebrali a mám je v ohrádce, než trochu povyrostou. Je 15:15, můj čas je pouhopouhé prozatím… musím končit, mějte se pěkně a držme se my lidé dobré vůle.
