Článek
Vážený pane premiére, vážení páni ministři,
píšu Vám jako premiérovi a ministrům, kteří za sebou mají nějakou, v některých případech zřejmě i poměrně dlouhou, kariéru pedagoga.
Musím vyjádřit poměrně silný šok z Vašeho rozhodování a počínání, míním počínání celé vlády, ale posílám toto nyní jenom Vám, premiérovi a ministrům - a současně i pedagogům.
Jistě, většina porevolučních vlád u nás se zaštiťovala tím, že jejich prioritou bude oblast školství a vzdělávání. Ano, většinou se tomu tak nestalo, resp. nebylo to příliš nebo aspoň skoro vůbec patrné. Často to bylo vidět i na tom, že zrovna o tento rezort ve vládních koalicích „nebyla zrovna rvačka“, jemně řečeno. Případně byl i problém někoho na post ministra školství vůbec sehnat (jistě i vy to už znáte). Ovšem vy, vláda, kde je několik (docela dost) zkušených pedagogů, jste to zřejmě dotáhli k dokonalosti.
Zrovna vy, kteří byste mohli či snad i měli chápat, jak je školství a vzdělávání důležité.
Víte, co je na celé věci podle mě nejsmutnější? Že Vaše rozhodnutí, či rozhodování o tom, kde ušetřit a tedy následně si jako otloukánka zvolit (z tradice?) právě školství a vzdělávání, bude vypadat o to ostudněji, že i za nepříliš gramotného premiéra Babiše bylo školství a vzdělávání podpořeno výrazněji, opravdu o hodně výrazněji, než za Vás, za Vašeho současného vládního působení. I s vámi, premiérem a ministry, pedagogy. S hořkostí soudím, že to lze bohužel konstatovat již teď, i když funkční období vlády ještě nekončí.
Žádám a prosím Vás, zda byste se nemohli nad svou úlohou i úlohou školství a vzdělávání v našem státě, v souvislosti s jejich budoucími perspektivami, znovu hluboce zamyslet.
Doufám, že nechcete, aby se z naší země stala země rozvojová. Musím dokonce říct, že ani nevěřím tomu, že by Vám nějaký odborný poradce radil šetřit zrovna na tomto fakticky tak vysoce důležitém rezortu.
S pozdravem,
zklamaný zatím stále volič vládní koalice,
Jiří Nyní Učitel
