Hlavní obsah
Příběhy

Přítel mi 3 roky tvrdil, že nemá děti. Na oslavě jeho narozenin se objevila dcera, o které mi neřekl

Foto: magnific

Když jsem před třemi lety poznala Jiřího, připadal mi jako člověk, se kterým bych mohla prožít klidný zbytek života. Byl pozorný, společenský a nikdy se netajil tím, že má za sebou nepovedené manželství.

Článek

Po rozvodu jsem žila téměř osm let sama. Manželství se mi rozpadlo krátce po padesátce a dlouho jsem neměla chuť začínat další vztah. Měla jsem práci, dospělého syna a několik dobrých kamarádek, se kterými jsem pravidelně cestovala. Občas mi někdo doporučoval, abych se zkusila seznámit přes internet, ale nikdy mě to příliš nelákalo. Jiřího jsem nakonec poznala na jedné turistické akci. Byl o několik let starší, pracoval jako technik a měl rád přírodu stejně jako já. Začali jsme spolu chodit na výlety, později jsme se pravidelně vídali a po necelém roce jsme začali mluvit o společném bydlení.

Jiří mi o své minulosti vyprávěl poměrně otevřeně. Říkal, že byl dvakrát ženatý, ale ani jedno manželství nevydrželo. S první ženou se prý rozešli kvůli odlišným představám o životě, druhé manželství skončilo po několika letech, protože si přestali rozumět. Když jsem se ho zeptala, jestli má děti, odpověděl, že ne. Prý to tak v životě jednoduše vyšlo a dnes už nelituje, že se otcem nikdy nestal. Několikrát se o tom zmínil i při setkání s mým synem, takže jsem neměla důvod o jeho slovech pochybovat.

Na oslavu jsme pozvali všechny jeho blízké přátele

Když se blížily Jiřího šedesátiny, rozhodla jsem se mu připravit větší oslavu. Pronajali jsme menší salonek v restauraci, objednali občerstvení a pozvali přibližně třicet lidí. Většinu hostů tvořili jeho kamarádi, bývalí kolegové a několik příbuzných. Jiří byl nadšený, protože podobné oslavy nikdy příliš neorganizoval. Několikrát mi děkoval, že jsem si dala tolik práce, a říkal, že se po dlouhé době opravdu těší na narozeniny.

Při přípravě seznamu hostů jsem se ho zeptala, jestli nechce pozvat také nějaké vzdálenější příbuzné. Odpověděl, že není potřeba, protože se s většinou rodiny téměř nestýká. Věděla jsem, že jeho rodiče už nežijí a se sestrou má komplikované vztahy, proto jsem na něj netlačila. Připadalo mi normální, že ne každý má velkou rodinu, se kterou se pravidelně vídá.

V den oslavy všechno probíhalo krásně. Hosté přicházeli, předávali dárky a Jiří měl dobrou náladu. Seděla jsem u stolu s několika jeho známými, když se otevřely dveře a dovnitř vstoupila mladá žena. Mohlo jí být něco přes třicet let. Chvíli se rozhlížela po místnosti, potom uviděla Jiřího a zamířila přímo k němu. Zastavila se před ním a řekla, že mu přišla popřát k narozeninám.

Jiří okamžitě zbledl. Žena ho objala a oslovila tati. V tu chvíli jsem měla pocit, že jsem špatně slyšela.

Jeho dcera věděla o našem vztahu mnohem víc než já o ní

Jiří mě po chvíli odvedl stranou a vysvětlil mi, že jde o jeho dceru Michaelu z prvního manželství. Nejdřív jsem tomu vůbec nechtěla věřit. Vždyť mi celé tři roky tvrdil, že žádné děti nemá. Zeptala jsem se, proč mi o ní nikdy neřekl. Odpověděl, že spolu dlouho neměli dobrý vztah a že ji vlastně téměř nezná. Prý se s její matkou rozešel, když byla ještě malá, a potom se jejich kontakt postupně přerušil.

Michaela mezitím stála u dveří a působila velmi nejistě. Nakonec jsem za ní sama přišla, představila se a pozvala ji ke stolu. Byla překvapená, že se vidíme poprvé. Vysvětlila mi, že o našem vztahu ví téměř od začátku. Jiří jí totiž občas posílal fotografie z našich výletů a psal jí, že konečně potkal ženu, se kterou je mu dobře. Dokonce jí několikrát vyprávěl o našem společném bydlení.

Zeptala jsem se, jestli se s otcem pravidelně vídá. Odpověděla, že ne. Několikrát se pokusila jejich vztah obnovit, ale Jiří většinou tvrdil, že má příliš mnoho práce nebo že se mu návštěva nehodí. Přesto spolu zůstali v občasném kontaktu. Na oslavu přijela proto, že jí nedávno napsal, že bude mít kulaté narozeniny, a ona se rozhodla využít příležitosti osobně mu popřát.

„Táta mi o vás vyprávěl docela často. Myslela jsem, že jste o mně samozřejmě slyšela také,“ řekla mi Michaela. Odpověděla jsem, že bohužel ne. V tu chvíli mi bylo líto nejen sebe, ale i jí. Přijela za vlastním otcem a místo obyčejného narozeninového setkání zjistila, že ji před svou partnerkou celou dobu tajil.

Přiznal, že se styděl za to, jak se kdysi zachoval

Po oslavě jsme si s Jiřím dlouho povídali. Nejdřív se snažil vysvětlovat, že jeho dcera už dávno není součástí jeho běžného života a že neměl potřebu o ní mluvit. Potom ale přiznal, že se styděl za způsob, jakým se po prvním rozvodu zachoval. S Michaelinou matkou měl dlouhé spory, dceru vídal jen nepravidelně a později se kontakt téměř vytratil. Když Michaela dospěla, několikrát se mu pokusila přiblížit, ale on nevěděl, jak s ní mluvit. Místo aby se snažil vztah napravit, postupně se od ní ještě víc vzdaloval.

Zeptala jsem se ho, proč mi tedy jednoduše neřekl, že má dospělou dceru, se kterou se téměř nevídá. Odpověděl, že se bál, že bych ho považovala za špatného otce. Chtěl prý, abych ho poznala jako člověka, kterým je dnes, nikoliv podle chyb, které udělal před třiceti lety.

Řekla jsem mu, že minulost člověka samozřejmě neznamená všechno. Jenže on mi nedal možnost ji poznat a vytvořit si vlastní názor. Tři roky jsem věřila, že nemá děti, přestože měl dospělou dceru, která se s ním chtěla alespoň občas vídat. A co bylo nejhorší, Michaela o mně věděla, takže Jiří musel vědomě udržovat dva odlišné příběhy.

Několik následujících týdnů bylo nepříjemných. Jiří se mi omlouval a sliboval, že už přede mnou nebude nic zatajovat. Zároveň ale očekával, že na celou věc rychle zapomenu. Připomněla jsem mu, že nejde o drobnou lež, kterou člověk řekne ze strachu nebo v rozpacích. Šlo o tři roky společného života, během kterých jsem se opakovaně ptala na jeho rodinu a dostávala nepravdivé odpovědi.

S jeho dcerou jsem si nakonec rozuměla lépe, než jsem čekala

Michaela mi po několika dnech napsala a omlouvala se, že pokazila oslavu. Odpověděla jsem jí, že nic nepokazila a že se nemá za co omlouvat. Později jsme se sešly na kávě. Vyprávěla mi o své práci, manželovi a dvou malých dětech, které Jiří dosud osobně nepoznal. Přiznala, že se dlouho snažila s otcem navázat bližší vztah, ale postupně přestala doufat, že se něco změní.

Rozhodla jsem se, že do jejich vztahu nebudu zasahovat. Jiřímu jsem ale řekla, že pokud chce být součástí mého života, musí se naučit mluvit pravdivě také o věcech, za které se stydí. Nemusí mi každý den vyprávět o minulosti, ale nemůže přede mnou tajit vlastní dítě jen proto, že se bojí mého názoru.

Dnes jsme s Jiřím stále spolu, ale společné bydlení jsme zatím odložili. Potřebuji čas, abych znovu získala důvěru, kterou jsem v něj měla. Michaela se s otcem začala vídat častěji a nedávno ho pozvala na narozeniny své dcery. Jestli jejich vztah dokážou napravit, záleží především na nich.

Když se mě Jiří nedávno zeptal, jestli už mu věřím, odpověděla jsem, že bych chtěla. Jen někdy přemýšlím, co dalšího o jeho minulosti nevím. Před třemi lety jsem poznala muže, který mi tvrdil, že nikdy neměl děti. Dnes vím, že má dceru a dvě vnoučata. A že o všech těchto lidech dokázal mlčet celé roky, přestože je mohl mít ve svém životě.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz