Článek
Lékaři v Česku ročně vystaví zhruba 2,5 milionu neschopenek. Průměrná doba pracovní neschopnosti je sice kolem jednoho měsíce, část lidí ale zůstává mimo práci výrazně déle. A právě tehdy se ukáže, jak dobře (nebo špatně) mají nastavené zajištění příjmu.
Zaměstnanci sice dostávají nemocenskou od státu, její výše je ale u lidí s průměrnými a zejména nadprůměrnými příjmy poměrně nízká. OSVČ, které si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, nedostanou od státu vůbec nic. I proto si mnoho lidí sjednává komerční pojištění pracovní neschopnosti.
Problém je, že řada lidí předpokládá, že když jsou na neschopence, pojišťovna jim automaticky vyplatí peníze za celou dobu, kdy nemohli pracovat (po odečtení tzv. karenční lhůty, která je nejčastěji v délce jednoho měsíce). U špatně zvolených pojistek to ale často neplatí. Pojišťovna může plnění zkrátit — tedy neproplatit celou dobu neschopnosti.
Nejčastěji se to děje ve třech situacích:
1. Nadprůměrně dlouhá neschopnost
Některé pojišťovny mají v pojistných podmínkách ustanovení, která jim umožňují přehodnotit délku pracovní neschopnosti. Typicky jde o formulace typu:
– o délce neschopnosti rozhoduje revizní lékař pojišťovny,
– pojišťovna posuzuje „ekonomickou účelnost“ léčby,
– délka léčení se řídí tabulkami v pojistných podmínkách.
Taková pojištění jsou pro klienta nevýhodná. Férovější pojišťovny si vyhrazují zásah jen v případě, že délka neschopnosti není dostatečně odborně odůvodněna v lékařské dokumentaci. Proto je důležité, aby váš lékař průběh léčby a jednotlivé kontroly pečlivě zapisoval.
Pozor také na další omezení: některé pojišťovny neplní, pokud neschopenku vystavil lékař, který je vaším příbuzným, nebo pokud je pracovní neschopnost spojena s lázeňským či rehabilitačním pobytem.
2. Změna diagnózy během neschopnosti
V praxi se často stává, že lékař během léčby upraví nebo změní diagnózu. Pro férové pojišťovny to není problém — pořád jde o jednu pracovní neschopnost.
Existují ale produkty, kde je změna diagnózy brána jako nová pojistná událost. To znamená, že znovu začne běžet karenční lhůta, za kterou pojišťovna nic neplní. Pokud se diagnóza změní vícekrát, může být výsledné plnění výrazně nižší, než jste čekali.
Zvlášť nepříjemná situace nastává tehdy, když se pracovní neschopnost změní na invaliditu (byť jen prvního stupně). Pojištění pracovní neschopnosti tím často končí a sjednat nové už může být velmi obtížné.
3. Opakování stejné diagnózy
Další častý problém nastává při opakované nemoci nebo úrazu. Některé pojišťovny mají v podmínkách výluku na tzv. předchorobí. To znamená, že neschopnost související s dřívější nemocí nebo úrazem buď vůbec neplní, nebo až po uplynutí několika let od sjednání pojištění — a to i v případě, že jste byli do pojištění přijati a poctivě vyplnili zdravotní dotazník.
Transparentní pojišťovny postupují jinak: pokud vás přijmou do pojištění, plní i při opakování stejné diagnózy. A pokud se stejná pracovní neschopnost opakuje do šesti měsíců, neuplatňují znovu karenční lhůtu.
Pokud máte pojištění pracovní neschopnosti sjednané, dává smysl nechat si ho jednou za čas zkontrolovat. Ideálně někým, kdo se vyzná v pojistných podmínkách a dokáže posoudit, zda vám pojištění skutečně pomůže ve chvíli, kdy ho budete nejvíc potřebovat. Mnoho lidí má pouze takové papírové pojištění, tedy placebo pojištění, které funguje na papíře, nikoliv však ve skutečnosti.
Další rady nejen pro pojištění pracovní neschopnosti najdete v knize Život jako riziko 2 aneb Když pojišťovny (ne)plní.
