Článek
Shane se narodil do rodiny irských přistěhovalců v anglickém hrabství Kent. Záhy se rodina MacGowanových vrátila zpět do irského Tipperary, kde na venkovské farmě prožil Shane část svého dětství. Když mu bylo šest, jeho otec získal lukrativní místo v Londýně a rodina se opět stěhovala. Malý Shane snášel přesun z nekonečných zelených plání do betonové džungle londýnské čtvrti Barbican dost špatně. Ve třinácti letech se u něj také poprvé projevil jeho jedinečný talent, když zvítězil v literární soutěži deníku Daily Mirror a jako hlavní cenu získal stipendium na prestižní Westminster School. Škola ho ale nebavila a zanedlouho byl vyhozen za prodej drog spolužákům. V sedmnácti už konzumoval alkohol a drogy v takovém množství, že skončil na půl roku na psychiatrii.
Když vylezl, psal se rok 1975 a v Británii naplno explodovalo punkové šílenství. Shane se okamžitě stal jeho součástí. Nejprve začal vydávat vlastní fanzin Bondage, ve kterém opěvoval atmosféru koncertů Sex Pistols či The Clash. Při jednom vystoupení druhé zmíněné kapely na podzim roku 1976 se s kamarádkou při zběsilém tanci navzájem kousali, až přišel o kus ucha. New Musical Express pak psal o kanibalismu na koncertě The Clash s fotografií vysmátého Shana s obličejem celým od krve. Vysloužil si punkovou přezdívku Shane O‘Hooligan. Krátce na to si založil se svou tehdější přítelkyní vlastní skupinu a pojmenoval ji The Nipple Erectors, zkráceně The Nips. V té době se jeho teritoriem stal na dlouhé roky londýnský Camden Town a hlavně pak tamní hospody.
Tam se také seznámil se svým vrstevníkem Peterem Spiderem Stacym, se kterým v roce 1982 založili kapelu Pogue Mahone (v gaelštině Polib mi prd*l), později poangličtěnou na The Pogues, jejíž hudba kombinovala punkovou syrovost s tradiční irskou hudbou. Okamžitě si získala popularitu nejen mezi punks, ale také mezi irskou přistěhovaleckou komunitou. Její věhlas brzy pronikl za hranice Londýna i Spojeného královstí. Kapela vyprodávala koncertní sály na všech kontinentech. Nedílnou součástí vystoupení The Pogues byl prakticky konstantně pod obraz zpitý Shane, opírající se o mikrofon s flaškou v ruce. Některé koncerty za něj musel celé odzpívat Spider. Pak přišel rok 1987 a kapela vydala singl Fairytale of New York, který se okamžitě vyhoupl na přední příčky světových hitparád. Dodnes je to jedna z nejhranějších vánočních písní. Se stoupající slávou a vysokým koncertním nasazením se ale také zároveň stupňovaly Shanovy alkoholové eskapády. Při turné na Novém Zélandu se Shane opil a sjel kokainem, speedem a LSD tak, že měl pocit, že k němu promlouvají mrtví Maorové a poručili mu namalovat celý hotelový pokoj včetně sebe namodro. Jindy se zase vůbec nedostavil na letiště a vše nakonec vyvrcholilo jeho vyhazovem. Kapela ještě nějaký čas koncertovala a vydala i dvě alba, ale bez Shana a jeho typického chraplavého zpěvu už to zkrátka nebylo ono.
Shane koncertoval dál s novou kapelou Shane MacGowan and the Popes. Zároveň dál nezřízeně pil a bral drogy všeho druhu. Britská bulvární média tou dobou s oblibou spekulovala kolik měsíců života mu zbývá. V podstatě bylo nemožné ho celé roky zastihnout střízlivého. Kdykoliv jej pozvali třeba do televize nebo na udílení hudebních cen, a když už tam dorazil, byl většinou ve stavu, kdy nebyl schopen vůbec odpovídat. Navíc mu vypadaly všechny zuby a když se smál, znělo to jako když travní sekačka najede na kámen. Na přelomu milénia ho jeho kamarádka Sinead O`Connor udala britské policii kvůli držení heroinu. Chtěla ho tak zachránit před jistou smrtí. Shane byl zatčen a propuštěn po zaplacení pokuty. Chvíli jí nemohl přijít na jméno, ale časem se jejich vztahy urovnaly a dost možná jí byl nakonec i vděčný, ačkoliv to nikdy veřejně nepřiznal.
Později se odstěhoval zpět do Irska, kde žil poslední roky se svou dlouholetou obětavou přítelkyni Victorií Mary Clarke. V roce 2015 podstoupil devítihodinou proceduru, kdy mu zubaři implantovali nové zuby. Ve stejném roce Shane nešťastně upadl a zlomil si pánev. Prakticky od té doby byl na invalidním vozíku. Při příležitosti oslav svých šedesátých narozenin obdržel cenu od irského prezidenta za celoživotní přínos irské hudbě a kultuře. Také dostal ocenění IVORS od Britské asociace hudebních skladatelů. Na konci loňského roku onemocněl infekčním onemocněním. Letos v létě skončil opět v nemocnici, kde bojoval se zánětem mozku. Zemřel obklopen rodinou pár dní po propuštění 30. listopadu 2023 ve věku 65 let. Jeho pohřeb sledovalo nejen celé Irsko. Na poslední cestě mu zazpíval Nick Cave i Glen Hansard. Rakev nesl jeho dlouholetý přítel Johnny Depp. Rozloučit se přišel kromě irského prezidenta i Bono nebo Bob Geldof. Ironií je, že se Shanův pohřeb konal v den narozenin jeho o pár měsíců dříve zesnulé dloholeté kamarádky Sinead O'Connor. Tak se uzavřel život kluka, předurčeného k smutnému konci ve škarpě a který nakonec odešel jako hrdina, jehož skladby jako Fairytale in New York, A Rainy Night in Soho nebo If I Should Fall from Grace with God budou promlouvat ještě k dalším pokolením.
