Článek
Dalších statisíce lidí dnes pochodovaly Londýnem na podporu Palestiny. Byl jsem se přesvědčit na vlastní oči, jak to tam vypadá a kdo se těchto akcí účastní. Zhruba 70 % tvoří muslimská komunita, ale ne zjevní radikálové. Prostě normální lidé, rodiny s dětmi, mladí lidé. Zbývajících odhadem 30 % tvoří příznivci levice, pacifisté nebo odboráři. Zastoupení měli i Lékaři bez hranic či LGBT komunita. Trochu matoucí je, že 90 % všech transparentů nese logo Socialist Worker nebo Socialist Worker Party, což je zcela bezvýznamná marxistická strana, známá mimo jiné šířením ruské propagandy, která tyto pochody velmi dobře využívá k sebepropagaci. Vypadá to, jako by všichni účastníci byli jejich příznivci. Ve volbách přitom dosahuji naprosto směšných výsledků. Zajímavá je i komercializace celé akce. Můžete tam koupit vše, od šátku, přes trička až po voňavky. Snad kromě občasné skandování „From the river to the sea, Palestine will be free“ jsem nezaznamenal žádný antisemitský projev. Naopak, když jsem fotil, přiběhl ke mně nějaký mladík v palestinském šátku a podal mi reflexní vestu s nápisem NEMÁM NIC PROTI ŽIDŮM.
Jediný problém, který mi bránil se ztotožnit s účastníky je, že říkají pouze A, zatímco B zcela vynechávají. Útok Hamasu 7. října jakoby se nestal a izraelští rukojmí, unesení do Gazy, jakoby byli neexistovali. Jako by Palestinci nikdy nezkřivili vlas jedinému Izraelci. Každopádně ve mně z celého pochodu převládá spíše pozitivní pocit.
Později stanice BBC uvedla, že organizátoři před začátkem rozdávali lidem letáky s varováním, aby se vyhnuli antisemitským projevům a pokřikům. Ve stejné době se před egyptskou ambasádou konal protest islamistické skupiny Hizb-ut-Tahrir. Možná také proto jsem si ničeho nevšiml.
