Článek
Velká hospodářská krize (1929-1939) - jedna z nejhorších ekonomických krizí v historii, která měla dopad na celosvětovou ekonomiku a vyvrcholila v roce 1929. Způsobila masovou nezaměstnanost, bankroty a zhroucení akciových trhů.
Japonská ekonomická krize (1990-2000) - vysoká inflace, bankroty a nízký růst ekonomiky byly některé z příznaků této krize, která postihla japonskou ekonomiku v průběhu 90. let.
Krize latinskoamerických dluhů (1980-1990) - krize dluhu v 80. letech postihla mnoho zemí Latinské Ameriky, včetně Brazílie, Mexika a Argentiny. Byla způsobena vysokými úrokovými sazbami, nízkým růstem a politickou nestabilitou.
Velká recese (2008-2009) - světová ekonomika byla zasažena finanční krizí v roce 2008, která měla vliv na bankovní sektor a globální obchod. Způsobila ztráty v hodnotě triliónů dolarů a vedla k vysoké nezaměstnanosti a nižšímu růstu ekonomiky.
Hyperinflace v Německu (1918-1923) - po první světové válce se Německo ocitlo v situaci vysoké inflace, která dosáhla vrcholu v roce 1923. Důsledkem byla ekonomická nestabilita a sociální neklid.
Krize ropného trhu (1973-1974) - krize, která vypukla po zavedení embarga na dovoz ropy arabskými zeměmi. Vedla k růstu cen ropy a vysoké inflaci v mnoha zemích.
Krize v Asii (1997-1998) - krize v Asii způsobená pádem měnových trhů a bankrotů finančních institucí. Byla způsobena přehodnocením měnových kurzů a nedostatečnými ekonomickými reformami.
Krize v Rusku (1998) - ekonomická krize v Rusku v roce 1998 byla způsobena poklesem cen ropy a finanční krizí v Asii. Vedla k devalvaci měny, bankrotu mnoha společností a zhoršení životních podmínek pro mnoho obyvatel.
Krize v Argentině (1999-2002) - Argentinská ekonomika byla postižena vážnou finanční krizí v průběhu let 1999-2002. Důsledkem byly bankroty a ztráty v hodnotě miliard dolarů, stejně jako sociální nestabilita a nezaměstnanost.
Krach vídeňské burzy (1873) - krach na vídeňské burze v roce 1873 způsobil bankroty a ekonomickou krizi v Evropě a Severní Americe. Byl důsledkem nesprávných investičních rozhodnutí a přehnaného růstu akciových trhů.
Seznam největších ekonomických krizí v dějinách je samozřejmě delší a mnoho dalších krizí postihlo různé části světa v průběhu dějin.
Zde je seznam největších ekonomických krizí v dějinách seřazený chronologicky podle data:
Tulipánová horečka (1637) - Byla to první dokumentovaná spekulativní bublina v dějinách, která se odehrála v Nizozemsku během 17. století. Ceny tulipánů se během několika let zvýšily na neuvěřitelnou úroveň a poté náhle spadly, což způsobilo krach mnoha spekulantů a obchodníků.
Mississippi Company (1720) - Mississippi Company byla francouzská společnost založená v roce 1717, aby usnadnila obchodování s koloniemi v Severní Americe. Akcie společnosti se staly velmi populární a jejich cena se rychle zvýšila. Poté však cena klesla, což způsobilo bankrot mnoha investorů a spekulantů.
Krach na vídeňské burze (1873) - Krach na vídeňské burze v roce 1873 způsobil bankroty a ekonomickou krizi v Evropě a Severní Americe. Byl důsledkem nesprávných investičních rozhodnutí a přehnaného růstu akciových trhů.
Panika roku 1893 - Panika roku 1893 byla vážná finanční krize, která zasáhla Spojené státy a další země v průběhu roku 1893. Krize byla způsobena několika faktory, včetně nesprávných investičních rozhodnutí a nedostatku kapitálu pro banky.
Velká deprese (1929-1939) - Velká deprese byla největší ekonomickou krizí 20. století, která zasáhla celý svět. Byla způsobena několika faktory, včetně nesprávných investičních rozhodnutí, nadměrného úvěrování a nedostatečného regulování trhu.
OPEC ropná krize (1973-1974) - OPEC ropná krize způsobila zvýšení cen ropy po celém světě v důsledku embargo na vývoz ropy ze zemí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). To způsobilo vysokou inflaci a zpomalení růstu ekonomiky v mnoha zemích, zejména v USA, která byla závislá na dovozu ropy.
Japonská ekonomická krize (1990-2000) - Japonská ekonomická krize v 90. letech byla způsobena nadměrnou expanzí a nadhodnocením aktiv, které se nakonec ukázaly jako neudržitelné. Krize měla vliv na celosvětové hospodářství a vedla k nízkým sazbám úroku a deflačním tlakům.
Dot-com bublina (2000-2002) - Dot-com bublina byla spekulativní bublina na trhu s technologickými akciemi v 90. letech, která vyvrcholila v roce 2000. Trh s technologickými akciemi se rychle rozrůstal, ale nakonec došlo k propadu trhu a následnému krachu mnoha technologických společností.
Finanční krize (2007-2008) - Finanční krize v roce 2007 byla způsobena nedostatečným regulováním trhu a nadměrným rizikem ve finančním sektoru. Krize měla vliv na celosvětové hospodářství a vedla ke ztrátám v bankovnictví, přetrvávajícímu vysokému úrovni nezaměstnanosti a zhoršené globální hospodářské situaci.
Covid-19 pandemie (2020 - dosud) - Pandemie covid-19 způsobila globální ekonomickou krizi, když způsobila zavření podniků a omezení pohybu a obchodu po celém světě. Vliv pandemie se projevil v mnoha oblastech hospodářství, zejména v cestovním ruchu, obchodu a finančním sektoru.
Jak tedy průměrně trvá každá taková krize?
Je těžké zprůměrovat délku trvání ekonomických krizí, protože délka trvání se může výrazně lišit v závislosti na konkrétních okolnostech a příčinách krize. Například Tulipánová mánie trvala jen několik měsíců, zatímco Velká hospodářská krize trvala více než deset let. Ovšem, pokud vezmeme v úvahu seznam největších ekonomických krizí v historii, délka trvání těchto krizí se pohybuje od několika měsíců až po několik let.
Jak se lidstvo poučilo z těchto krizí?
Z těchto ekonomických krizí se lidstvo naučilo mnoho lekcí, které byly aplikovány na řešení budoucích krizí. Zejména po Velké hospodářské krizi byly přijaty regulační opatření, jako jsou zavedení bankovních záruk a regulace finančních trhů. Po Japonské ekonomické krizi se investoři naučili, že vysoké úrovně dluhu jsou neudržitelné a mohou vést k dlouhodobému poklesu trhu. Po krizi způsobené subprime hypotékami byly přijaty opatření, jako jsou zvýšené nároky na úvěrovou hodnocení a zvýšená regulace úvěrových trhů. Celkově byly z těchto krizí odvozeny zásady jako transparentnost, odpovědnost a regulace, které byly použity k vytvoření silnějšího a odolnějšího finančního systému.
Největší krize v České republice?
V České republice bylo v historii několik významných ekonomických krizí. Jednou z největších byla krize z let 1996 až 1998, známá také jako „krize třetího měsíce“. Tato krize byla způsobena nedostatečnou kontrolou státního rozpočtu, přehnanou úvěrovou expanzí a špatným řízením finančních institucí. Důsledkem bylo velké množství bankrotů, vysoká nezaměstnanost a propad ekonomiky.
Další významnou krizí byla globální finanční krize z let 2007 až 2008, která zasáhla i Českou republiku a vedla k recesi a propadu trhu.
Nyní covid-19 a válka na Ukrajině, která na nás dopadá nepřímo.
Kdo, kteří vládní činitelé vlastně mohli za krizi třetího měsíce?
V krizi třetího měsíce, která postihla Českou republiku v letech 1996 až 1998, byli za její vznik a průběh zodpovědní různí vládní činitelé a finanční experti. Mezi nejvýznamnější z nich patřili tehdejší ministr financí Ivan Kočárník a guvernér České národní banky Josef Tošovský. Kritizováni byli za neodpovědnou fiskální politiku, přehnanou úvěrovou expanzi, nedostatečnou regulaci finančního sektoru a neadekvátní řízení státního rozpočtu. Krize třetího měsíce vyvolala velkou vlnu nevole a nedůvěru veřejnosti vůči tehdejší politické reprezentaci.
Zdrojem informací o krizi třetího měsíce v České republice v letech 1996 až 1998 může být například publikace Krize třetího měsíce od autora Petra Macha, který se věnuje podrobné analýze příčin krize, průběhu událostí a důsledkům.
Která vláda a politická strana v České republice si vedla ekonomicky nejlépe?
Hodnocení toho, která vláda a politická strana v České republice si vedla ekonomicky nejlépe, je relativní a závisí na mnoha faktorech, jako jsou hospodářské podmínky v dané době, priority a politické cíle dané vlády či politické strany apod. Přesto, některé vlády a strany jsou obecně hodnoceny pozitivně z hlediska hospodářského růstu a stability. Například vlády vedené Mirkem Topolánkem v letech 2006 až 2009 byly charakterizovány silnou ekonomikou, nízkou nezaměstnaností a hospodářským růstem. Mezi strany, které jsou tradičně spojovány s hospodářským úspěchem, patří ODS a její pravicové spojence, jako je například TOP 09. Jenomže, i tyto strany a vlády měly své kritiky a názory na jejich ekonomickou politiku se liší.
Hodnotící ukazatele:
Index ekonomické svobody - tento index srovnává 180 zemí světa v oblasti ekonomické svobody, což zahrnuje volný trh, ochranu vlastnických práv a hospodářskou regulaci. V České republice se v roce 2021 umístila na 25. místě, což bylo nejlepší umístění v celé střední a východní Evropě.
Index konkurenceschopnosti - tento index srovnává 137 zemí světa z hlediska jejich konkurenceschopnosti, což zahrnuje faktory jako infrastruktura, vzdělávání a inovace. V roce 2019 se Česká republika umístila na 33. místě, což bylo nejlepší umístění v regionu střední a východní Evropy.
Hodnocení vlád - některé organizace, jako je například OECD, pravidelně hodnotí vlády z hlediska ekonomického vývoje. Například vláda vedená Andrejem Babišem v letech 2017 až 2021 byla oceněna za hospodářský růst, ale zároveň byla kritizována za korupční skandály a centralizaci moci.
Zdroje informací: