Článek
První příběh: Jan
Když jsem nastoupil po škole do technologické firmy, ve které jsem si přál pracovat ještě před počátkem studia, domníval jsem se, že jde o splněný sen. Moji kolegové i šéf byly výrazně starší. Dostával jsem úkoly ve větší míře nežli ostatní, a abych je stíhal, dělal jsem ještě několik hodin doma po práci. Po půl roce vše začalo. Šéf přišel na konci pracovní doby a zadal mě úkoly v objemu asi týdenní práce s tím, že to nemusí být hotové hned, stačí když prý práci odevzdám v 8 hodin ráno následující den. Vše jsem udělal, stálo mne to doma dalších 5 hodin času. Jenže situace se opakovala několikrát do měsíce, přičemž starší kolegové nic takového dělat nemuseli. Pokud jsem práci nestihl, odměnou byly pohrdavé poznámky šéfa a domů jsem chodil bez prémií. Po dalším půl roce, kdy jsem již zcela ztrácel osobní život a musel brát antidepresiva, jsem učinil pokusil situaci zvrátit. Upozornil jsem šéfa na kolegy, kteří stejný režim neměli. To vedlo k šikaně ještě větší s tím, že se přidali i kolegové. Nakonec jsem si našel zaměstnání jinde. Nešlo to zvrátit.
Druhý příběh: Petra
Ihned po vysoké škole jsem nastoupila na finanční oddělení s deseti kolegyněmi. Když jsem nebyla ochotná vypracovat úkoly nad rámec své pracovní doby, šéfová mne začala zahlcovat nesmyslnými požadavky. Také mne jedinou neposílala na žádné školení s tím, že jsem čerstvě po škole a tak to mám určitě ještě v paměti. Ve finále šlo o to, že šéfová měla pouze střední školu a bála se, abych ji nemohla z její pozice jako jediná vysokoškolačka vystrnadit. Jakékoliv pokusy o obranu byly marné. Nakonec jsem po roce a půl sama změnila zaměstnání. Nyní pracuji v kolektivu menším, avšak moji práci šéf oceňuje a váží si jí.
Příklady bossingu na pracovní úrovni:
Například na pracovní úrovni může supervizor šikanovat pomocí následujících způsobů.
Manipulace s výsledky práce zaměstnance.
Zadávání nesmyslných nebo nezvládnutelných úkolů.
Nespravedlivá kritika pracovních výsledků zaměstnance, případně na veřejnosti.
Neustálá kontrola při práci.
Odebrání nezbytných informací nebo oprávnění udělených ostatním zaměstnancům.
Příklady bossingu na osobní úrovni:
Pomlouvání zaměstnance ze strany nadřízeného.
Vyloučení z týmu.
Naznačování nepravdivých faktů.
Pomlouvání zaměstnance před kolegy.
Šikana na pracovišti může nejen ovlivnit zdraví postižených, ale také způsobit škody na hospodářství. Podle Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) stojí šikana každý rok kolem 52 miliard eur. To odpovídá zhruba třem procentům celkové ekonomické produkce.
Většina těchto nákladů se týká zdravotní péče o postižené. Často musí k lékaři, protože trpí stresem nebo duševními chorobami, jako jsou deprese nebo syndrom vyhoření. Zvyšuje se také absence v práci, která firmy finančně poškozuje.
Proč šéfové šikanují své zaměstnance? Nejčastěji jsou nadřízení, kteří šikanují své zaměstnance, lidé, kteří nemají sebevědomí a jsou sami nejistí. Zaměstnanec, který se může zdát silnější nebo sebevědomější než nadřízený, je považován za hrozbu. Nadřízený se pak snaží tento osobní pocit méněcennosti zakrýt nebo kompenzovat šikanou.
Často vzniká z frustrace nebo nespokojenosti. Ale šéf může být také osobně narušen a potřebuje moc nad ostatními lidmi, aby se cítil lépe. V takových případech je těžké se šikanou něco dělat.
Rady:
1. Zjistěte nejprve, zda se nejedná jen o přechodné období, kdy váš šéf sám čelí závažným úkolům a musí je transferovat.
2. Sondujte, jestli stejné nároky má váš šéf i na ostatní, pokud ne, zkuste zjistit, proč tomu tak je. Je možné, že přísnost vychází z faktu vědomí vašeho šéfa, že to dokážete pouze vy.
3. Zkuste přijít na to, proč se vám to děje. Nejste příliš ochotný a snaživý?
4. Není chyba ve vás? Možná jen nezvládáte úkoly vám zadané a přísnější přístup je na místě, práci tolik ještě nerozumíte, neumíte si ji rozvrhnout a brzdíte celý tým.
5. Pokud i nadále je situace taková, že jste pracovití, své práci rozumíte a děláte ji nadstandardně, pak je možné, že jde o bossing.
V takovém případě, pokud jste jediní, komu se to děje - analyzujte situaci dál.
A. Nebylo možné, že jste svému šéfovi odporovali před ostatními?
B. Neměl vaši práci dostat jiný kolega?
C. Není to pomsta z minulosti?
D. Nebyl váš šéf za vaši práci kárán?
Přísný šéf
Pokud ani v jednom případě není ani známka možného, postupujte následovně:
1.) Odevzdejte vše vždy včas a jako jeden z prvních.
2.) Nepomlouvejte šéfa.
3.) Chvalte jej tak, aby se to dozvěděl.
4.) Proveďte několik akcí nad rámec vašich povinností, aby se o vás vědělo, že jste spolehlivý a jedinečný.
5.) Až si vytvoříte takovou pozici, pak oslovte svého šéfa a sdělte mu své obavy.
6.) Jeho nadstandardní požadavky občas odmítněte s tím, že se vám to nehodí a své máte hotovo. Člověk, který jedná asertivně, totiž zvládá jasně definovat své požadavky. Nejedná proti právům druhých lidí, umí naslouchat a je schopen přistoupit na kompromis.
7.) Vezměte si volno, když budete mít nejvíce úkolů a bude to muset dokončit někdo jiný. Pokud nedostanete volno, omaroďte. I tímto způsobem můžete postavit mantinely, kam až může agresor zajít.
8.) Pokud i tak bude vše pokračovat, veďte si záznamy a až jich bude hodně, informujte šéfa ještě jednou s tím, že takto tedy ne.
9.) Pokud ani tak nedojde ke zlepšení situace, informujte jeho šéfa se svými důkazy.
10.) Pokud ani tak nedojde ke zlepšení, změňte zaměstnání a pracujte tam, kde si vás za vaši odpovědnost budou vážit.
Ve všech případech je nutné tvrdě analyzovat situaci (proberte situaci se známými, rodinou a bývalými kolegy např.) a chybu nejprve hledejte u sebe. Pokud však ani tak nebude chyba na vaší straně, pak se tvrdě braňte.
Každý agresor ustoupí, když bude vědět, že mu u vás pšenka nepokvete. A s těmi co neustoupí, nemá smysl ztrácet čas, protože život máte jen jeden.
Nikdo si nezaslouží takové jednání, pokud je sám pracovitý a pečlivý. Váš bývalý šéf si bude muset najít jinou oběť nebo změnit svůj přístup.
Jeden profláknutý facebookový vtip říká, že pokud budete dělat svoji práci hodně a velmi dobře, tak dostanete ještě práci dalších lidí. Tak na to myslete, neboť paradoxně od mileniálů se máte co učit. Jejich přístup je, že dělají pouze do výše svého platu a po dobu pracovní, nikoliv navíc. A tento přístup lze jen doporučit. Ještě jsem neviděl, že by průměrně dobře pracující pracovník byl v problémech stejných jako nadprůměrně a nadstandardně pracující. Problém totiž je, že ti, co pracují nad rámec dlouhodobě, působí na okolí a na šéfy tak, že toho zvládnou více a tím pádem dostávají zaručeně více práce. Tak a nebo tak - nenechte si bossing líbit. Nestojí to za to.
Zdroj:
