Článek
Někteří po zahraniční zkušenosti touží od základní školy a za hranice jezdí i na tzv. summer campy. Často však nápad studovat v zahraničí nemají studenti samotní, ale téma doma otevřou poprvé jejich rodiče.
Studium v zahraničí doma začínají často řešit rodiče
„Nedávno jsme uspořádali debatu rodičů, kteří už mají zkušenost se studiem svých dětí v zahraničí, s těmi, kteří o tom uvažují. Během debaty jsme si potvrdili, že jsou to v mnoha případech právě rodiče, kdo studium v zahraničí domů poprvé přinese,“ popisuje ředitelka společnosti Education.cz Lucia Klimková, která sama strávila rok studia na střední škole v USA. „Jedna z našich absolventek, během debaty zmínila, že do zahraničí vlastně původně moc nechtěla. Rodiče ji k tomuto kroku museli prý trochu dotlačit. V zápětí ale dodala, že to bylo to nejlepší, co pro ni mohli udělat,“ dodává Lucia Klimková.
Jak a kdy debatu o studiu v zahraničí otevřít?
Studium v zahraničí na střední i vysoké škole je dobré začít řešit včas, klidně i rok dopředu na střední školy a i rok a půl v případě vysokých škol. Jednou z variant je udělat si velký research možností, usnadnit vám to ale může spolupráce s agenturou nebo návštěva akce, jakou je třeba EduFestival, který každoročně do České republiky i na Slovensko přiveze množství zahraničních škol.
„Některé rodiny za námi přijdou jen s obecným dotazem - jaké máme v zahraničí možnosti? Jiné přijdou s přesnou představou o tom, co hledají. Oboje je úplně v pořádku. První skupině pomůžeme s tím v možnostech se zorientovat a poradíme jim projít si něčím, čemu říkáme rodinná rada. Pomůže rodinám probrat základní otázky, které je dobré si před podáním přihlášky promyslet,“ popisuje Lucia Klimková z Education.cz. „Letos jsme tohle téma přidali do našeho Průvodce studiem jako tip na vánoční téma. Během svátků si rodiny mohou společně sednout a tuhle možnost v klidu probrat,“ dodává.
Rodiny obvykle řeší spoustu otázek včetně toho, kdy je nejlepší proces začít, kolik to bude stát, jaké má jejich dítě v zahraničí možnosti, ale i to jak to bude s jejich českou školou. Ještě před jejich zodpovězením si ale můžou projít tzv. rodinnou radou.
Doporučujeme otevřít rodinnou radu základními otázkami:
- Jak jsem na tom s cizími jazyky?
- V jakém jazyce se chci zlepšit?
- V jakém jazyce chci a můžu studovat?
- Kam chci odjet?
- Láká mě nějaká destinace nebo někam naopak nechci?
- Jaké prostředí mi nejvíc vyhovuje - menší škola nebo naopak velká škola se spoustou studentů?
- Čemu se chci ve škole věnovat?
- Je pro mě důležitý nějaký sport, akademické, umělecké nebo vědecké zaměření?
- Kdy chci a můžu odjet?
- Jak dlouho chci v zahraničí studovat?
- Jaký máme na studium v zahraničí rozpočet?
- Co si představuji jako ideální zkušenost?
Podle toho už se výběr destinace i konkrétní školy hodně zjednodušší. Spoustu zahraničích škol má nějaké zaměření, specifické předměty v nabídce, sportovní týmy nebo umělecké a vědecké zázemí. Délka studia pak bude hrát roli například i pro jednání s českou školou.
Už 26.1. mají všichni zájemci o informace o studiu v zahraničí možnost se zeptat, přímo těch, kdo tuto zkušenost zrovna prožívají. Debata se studenty proběhne online a zdarma.
Studium na střední škole v zahraničí
Jak se ke studiu v zahraničí staví české školy?
Studenti a studentky, kteří se rozhodují, zda nebo kdy na zahraniční školu vyjedou musí zvážit i to, jak se k tomu postaví jejich česká škola. „Řekla bych, že na českých školách není běžné, že aktivně podporují své žáky vzhledem k výjezdům do zahraničí. Ti pak často volí přerušení studia a po návratu navazují v ročníku, který opustili. Ne každá škola však tuto možnost vítá. Za naší školu se snažíme vždy najít cestu a poskytnout žákům individuální možnosti tak, aby zvládli studium v zahraničí - i naší školu,“ popisuje ředitelka Střední školy a Gymnázia Futurum MgA. Kateřina Ondráčková. Škola letos zařadila podporu studia v zahraničí i přímo do výuky. Studenti, kteří mají o zahraniční studium zájem tak dostanou plnou podporu nejen, co se týče studia na zahraniční škole, ale i přípravy na něj a také ve výběru školy.
„Máme k tomu hned několik důvodů. Žák zůstane naším žákem a udržuje kontakt se třídou i učiteli. Nenaruší se mu tak jeho sociální zázemí, které si vybudoval. Ze zahraničí pak poskytuje své zkušenosti a zážitky. Rozšiřuje tak obzory i ostatním žákům, kteří z různých důvodů nemohli vycestovat,“ dodává ředitelka školy.
Co radí samotní rodiče?
Rodiče, kteří si prošli procesem výběru zahraniční školy i zkušeností zahraničního studia jejich potomka během debaty radili především získat dostatek informací, být otevřený novým možnostem a najít si spolehlivého partnera.
„Zaprvé jeďte na EduFestival, tam můžete školy přímo potkat. Těm, kdo o studiu v zahraničí uvažují bych poradila, aby neváhali, po prváku je ideální čas vyzkoušet si nové věci a prožít nové zkušenosti jinde než doma. Rozhodovat se sám za sebe a žít s vrstevníky v podobné situaci,“ popisuje paní Jana Schmidtová, jejíž syn má za sebou zkušenost ze střední školy Wilbraham and Monson Academy v USA.
Co rodiče na studiu v zahraničí nejvíc oceňují?
Rodiče nejčastěji oceňují, že se jejich děti během pobytu v zahraničí staly samostatnější. Oceňují jejich větší zodpovědnost nejenom v běžném životě, ale i vzhledem ke vzdělávání. Kromě toho často oceňují i rozhled, kvalitní vzdělávání, jiný přístup ve škole a kontakty z celého světa. U svých dětí také vždycky sledují velké zlepšení se v cizích jazycích.
