Článek
Smrt teprve devětadvacetileté zpěvačky Anny Slováčkové je opravdovou tragédií. Anička zemřela ve velmi mladém věku na krutou nemoc. Osud jí zkrátka nepřál a dcera Dagmar Patrasové a Felixe Slováčka po sobě zanechala opravdu velkou stopu. Už jen reakce celého národa na tak hroznou zprávu dokazuje, jak moc byla Anička oblíbená. S rakovinou se prala statečně. O nemoci veřejně mluvila, nebála se být upřímná.
Dny po její smrti se bulvární média zaplavila články, které prakticky neinformovaly o ničem jiném, než o zpěvaččině smrti. Viděli jsme fotografie zdrcených rodičů, jak odchází z domu, kde Anička odešla, nabídly se nám snímky, jak parta přátel Aničce mává na poslední rozloučení. Články jsme si rozklikli, na fotky se podívali. Je nutné si přiznat, že většinu národa tohle prostě zajímalo. Bulvár ty dny navštívili i ti, kteří ho normálně možná nečtou. Anebo čtou, ale nechtějí to veřejně přiznat.
Pod články se objevilo několik stovek komentářů o tom, jací jsou novináři hyeny. Přiživují se prý na cizím neštěstí. Je tomu ale tak? Vážně můžeme novináře takto obvinit? Nedělají jenom svou práci?
Když zemře slavná osobnost, bulvární média mají pohotovostní režim, píšou hned několik článků, obvolávají známé, vysílají fotografy. Tak to zkrátka je a bude! A nutno dodat, že tak to chodí všude po světě. Fotografie zabaleného těla Amy Winehouse v černém pytli viděl ostatně celý svět. Hotel, kde zemřel Liam Payne, byl obletován ještě dlouho po zpěvákově smrti.
Bulvární novináři nečekali na to, až Anička Slováčková umře. Nečekali před jejím domem na onen osudný smutný okamžik. Její smrt médiím potvrdil sám Felix Slováček. Byl to i on, který médiím řekl, v jakém prostředí Anička zesnula. Sám otec s bulvárem komunikoval. Novináři opravdu nejsou hyeny. A ačkoliv mezi nimi možná nějaké najdeme, není fér je tak hromadně označit. Bulvár zkrátka jen reaguje na aktuální zprávy ze světa showbyznysu. Je to druh média, který plní svou funkci. A ano, všechno by samozřejmě mělo mít své morální hranice, ale je nutné zdůraznit, že bulvár už oproti minulým létům rozhodně není tak moc škodolibý. Novináři si rozhodně nepřejí nečí smrt jen kvůli vidině čtenosti. O smrti Aničky Slováčkové psali tak, jak můžeme u smrti známé osobnosti předpokládat. Možná je na čase přestat si hrát na pokrytce a nadávat na bulvární články, které si sami rozklikneme.
