Článek
Vyrůstala v pokrokové rodině
Mary Edwards Walker se narodila 26. listopadu roku 1832 v Oswegu v New Yorku. Vyrůstala spolu se dvěma staršími bratry v pokrokové a politicky velmi angažované rodině, která věřila v rovnost pohlaví a odmítala společenské normy. Již od dětství projevovala zájem o vzdělání a vědu, což bylo v té době pro ženy neobvyklé. Její rodiče ji však v jejích zájmech podporovali a povzbuzovali ji k rozvíjení intelektuálních schopností. Školu Mary navštěvovala v oblečení, které bylo spíše chlapecké, kvůli čemuž ji často chlapci šikanovali. Mary své dětství v tomto ohledu popsala jako „peklo“. Školní docházku dokončila v bezplatné veřejné škole, poté navštěvovala Falleyův seminář, což byla škola pro dívky, kterou založil její otec Alvah Walker. Zde poprvé Mary projevila zájem o medicínu a získala zde vzdělání, které ji připravilo na lékařské studium a kariéru, kterou si vybudovala jako jedna z prvních žen lékařek ve Spojených státech amerických.
Splnila si svůj lékařský sen
V polovině 19. století nebylo běžné, aby se ženy staly lékařkami. Mary se však nenechala tímto faktem odradit a stala je jednou z prvních žen, které byly přijaty na lékařskou fakultu. Svá lékařská studia pak dokončila roku 1855 na škole Syracuse Medical School v New Yorku, kde promovala s vyznamenáním. Zde také potkala svého budoucího manžela Alberta Millera. Po celou dobu studia se Mary nevzdala ani svého nekonvenčního stylu oblékání a s oblibou nosila kalhoty, obleky a klobouky. Často tím tak uváděla do rozpaků své kolegyně i pacienty. Během Americké občanské války se Mary rozhodla vstoupit do armády jako dobrovolník. Přihlásila se do armády Unie jako chirurg, ale zpočátku byla odmítnuta. Místo toho jí bylo nabídnuto tehdy typicky ženské místo zdravotní sestry, které přijala. Nakonec se však stejně roku 1863 stala nezávislým chirurgem a pracovala ve vojenských nemocnicích a na frontové linii. Jako jedna z mála žen lékařek získala v té době obrovskou zkušenost v oblasti válečných zranění.
Jediná žena s Medailí cti
Během své služby na sebe často oblékala mužskou vojenskou uniformu. V roce 1864 byla zajata a zatčena armádou Konfederace poté, co pomohla konfederačnímu lékaři s amputací. V zajetí byla držena čtyři měsíce, poté byla vyměněna za konfederačního chirurga.
Po válce se začala Mary věnovat psaní knih a pracovala jako lektorka se zaměřením na zdravotní péči a práva žen. Za její službu v armádě jí tehdejší prezident Andrew Johnson osobně předal Medaili cti. Kongres vytvořil v roce 1916 penzijní plán pro oceněné Medailí cti, kdy po prostudování záznamů bylo toto ocenění 911 lidem odebráno. Mezi nimi byla i Mary, které však v 70. letech poctu obnovili a Medaile cti jí byla navrácena. Dodnes tak zůstává jedinou ženou, která získala Medaili cti, nejvyšší vojenské vyznamenání udělované ve Spojených státech amerických.
Díky Mary se také ženám dostalo většího respektu a mohly tak sloužit jako lékařky i během 1. světové války. Postupem času byl ženám umožněn vstup do armády i jako řadovým vojačkám. V roce 2000 byla Mary Edwards Walker uvedena do Ženské síně slávy a na její počest byla pojmenována loď během 2. světové války: SS Mary Walker.