Vojačku znásilnil její nadřízený, ale úřady před tím zavřely oči, dokud nebyla nalezena mrtvá

Maria Frances Lauterbach se narodila 17. listopadu roku 1987 ve státě Ohio v USA. Už od dětství v ní plál bojovný, byť místy trochu až rebelský, duch a toužila bojovat za svoji vlast, proto se po střední škole roku 2006 připojila k námořní americké pěchotě a následně byla přidělena k základně Camp LeJuene v Jacksonville Severní Karolíně. Její matka Mary později přiznala, že ze začátku se jí ani manželovi nezamlouvala myšlenka, že by se Maria stala mariňákem, ale čím víc nad tím přemýšleli, tím víc došli k názoru, že alespoň bude Maria více v bezpečí, než by byla na běžném univerzitním kampusu. To ještě bohužel nevěděli, jak moc se mýlili. Nicméně Maria život u mariňáků milovala a svojí prací žila. Matka měla její nadšení z první ruky, jelikož byly prakticky denně v kontaktu.

Na Den matek roku 2007 Maria zavolala svojí matce, aby jí popřála. Po pár minutách hovoru se však nešťastná Maria svěřila matce, že byla znásilněna během noční služby svým nadřízeným, kterým byl desátník Cesar Armando Laurean, a ten jí prý navíc vyhrožuje násilím, pokud by to někomu nahlásila. Její matka na ni však naléhala, aby to nenechala jen tak, a tak statečná Maria tedy sebrala veškerou odvahu a znásilnění ohlásila druhý den velícímu důstojníkovi. Případ se tak dostal na stůl Námořní vyšetřovací službě (NCIS). Jenže na rozdíl od toho, jak probíhá vyšetřování v oblíbeném seriálu na televizních obrazovkách, byla realita podstatně horší a smutnější. Marii totiž nikdo nebral vážně, jelikož její nadřízený byl úspěšný a bezproblémový mariňák, zatímco ona měla v minulosti různé potíže či kázeňské postihy. Byla tak pouze převelena do jiné budovy, ale stále pracovala ve stejné jednotce jako muž, který ji znásilnil. Ten nebyl ani postaven mimo službu ani zatčen. Kolektiv jí navíc její obvinění dával tzv. sežrat a v práci na ni všichni koukali jako na lhářku a potížistku, která se akorát snaží potopit úspěšného mladíka. Všichni na ni naléhali, aby svá obvinění stáhla a nechala Cesara na pokoji.

Nejenže byla Maria v práci nešťastná a nenašla zastání, ale navíc v červnu roku 2007 zjistila, že je těhotná. Byla v 8. měsíci těhotenství, když v prosinci roku 2007 volala se svou matkou a vyjadřovala obavy z povinného vánočního večírku, kde se měla opět setkat s Laureanem. Matka jí poradila, aby se na večírku jen ukázala nejdůležitějším osobám a pak šla rychle pryč. Zároveň si s Marií domlouvala setkání, na které se její dcera velmi těšila. Bohužel to bylo naposledy, co svoji dceru slyšela. Ještě ten večer pak volal Mariin spolubydlící, že Maria nechala podivný vzkaz v pokoji, ve kterém stálo, že už nemůže snášet tenhle mariňácký život, že odchází a omlouvá se všem za nepříjemnosti. Její matce tento vzkaz nedával žádný smysl, protože absolutně nekorespondoval s jejich dřívějším telefonátem. Kamarádce pak měla poslat SMS zprávu, že jde na tajné setkání, a slehla se po ní zem.

Její matka začala obvolávat všechny známé a nahlásila zmizení své dcery, ale nikdo ji aktivně nehledal. Ani armáda, ani policie. Všichni prostě kalkulovali s tím, že nejspíš odešla sama na základě pofidérního vzkazu a její špatné pověsti. Po pár dnech nalezl mobilní telefon její dcery nějaký neznámý muž, který ho předal policii. Našel ho u krajnice silnice jen pár set metrů od základny v Jacksonville. Tohle už byla pro Mariinu matku poslední kapka a rozhodla se, že přijede na místo zjistit, jak úřady konají ve hledání její dcery. Naštěstí jí byl přidělen nový detektiv, bývalý mariňák s třicetiletou praxí. Ten zjistil, že v případu zmizení mladičké Marie nikdo nehnul ani prstem a nikdo se ani neobtěžoval do spisu zanést nález jejího mobilního telefonu. Když chtěl vyslechnout podezřelého Laureana, NCIS s výslechem souhlasila jen velice neochotně. K výslechu však nedošlo, jelikož Laurean mezitím utekl do Mexika a zanechal po sobě dopis, že Maria spáchala sebevraždu a že ji pohřbil u sebe na dvorku. A skutečně – její ostatky i ostatky nenarozeného dítěte byly nalezeny u Laureana na zahradě v ohništi. Jenže o sebevraždu rozhodně nešlo. Na jejím těle byly stopy brutálního násilí, kdy jí Laurean zabil údery tupým předmětem do hlavy a poté se pokusil její tělo spálit v ohništi. Po třech měsících na útěku byl naštěstí Laurean zadržen a vydán do USA, kde byl roku 2010 odsouzen k doživotnímu odnětí svobody bez možnosti propuštění. Pitva ukázala, že nebyl otcem zavražděného dítěte.

Tento případ odhalil, jak malé zastání mají ženy v armádě při sexuálních útocích a začaly tak vznikat různé organizace na jejich ochranu. Je totiž smutné, že k vraždě mladé dvacetileté mariňačky nemuselo vůbec dojít, pokud by někdo dříve věnoval pozornost znásilnění a pachatele řádně potrestal. Jen kvůli ignoraci a nepodniknutí včasných kroků k její ochraně tak zbytečně vyhasl život mladé ženy, která jen chtěla bránit svoji vlast. Případ byl velmi medializován a stal se jedním z nejznámějších případů znásilnění ve vojenském prostředí. Maria se stala symbolem obětí sexuálního násilí v armádě a její oběť pomohla zvýšit prevenci a odhalování těchto hrozných útoků na ženy. Vznikla také celá řada krizových linek pro vojačky i vojáky, kteří si prošli sexuálním napadením.

Zdroj: Autorský článek zpracovaný na základě informací z Mike Turner, U.S. Army a CNN.