Případ Nirbhaya, který otřásl Indií: Studentku v autobuse mučilo šest mužů. Jeden je již na svobodě

Jyoti Singh byla třiadvacetiletá studentka lékařské fakulty, která si po nocích přivydělávala v call centru a jejím snem bylo stát se fyzioterapeutkou. Byla pilná, pracovitá a chtěla pomáhat lidem kolem sebe. Její rodiče, Asha Devi a Badrinath Singh, obětovali vše, aby ona a její dva bratři mohli studovat a žít lepší život, než žili oni sami. Jednoho dne, 16. prosince roku 2012, vyrazila se svým přítelem jménem Awindrou Pandey do kina na fantasy snímek Pí a jeho život. Byl to bohužel poslední film, který kdy viděla. Když totiž odcházeli z kina, bylo někdy kolem 21:30, na autobusovou zastávku přijel autobus, do kterého dívka neměla nikdy nastoupit. Řidič autobusu na mladý pár volal, že jede do města Dwarka, což bych jejich cíl, a tak zaplatili a nastoupili dovnitř. Poté, co se dveře autobusu zavřely, byl mladý pár odsouzen k utrpení. Řidič autobusu jej odstavil, zhasnul světla a přidal se k pětici pachatelů, kteří surově zbili Awindroua a Jyoti odvedli do zadní části autobusu. Roztrhali jí šaty a poté ji střídavě znásilňovali, kdy se chovali se hůře než zvířata a tento ohavný incident trval déle než hodinu. Awindrou se statečně pokoušel svoji přítelkyni zachránit, ale pokaždé byl brutálně zbit. Poté jeden z pachatelů dívce železnou tyčí způsobil fatální vnitřní zranění. Tyto lidské zrůdy pak mladý pár v domnění, že jsou oba mrtví, vyhodili za jízdy z autobusu na ulici.

Oba leželi polomrtví a nazí na krajnici silnice, když si jich všimli kolemjdoucí a zavolali policii. Zatímco Awindrou s těžkými poraněními hlavy přežil, Jyoti nedávali lékaři od začátku žádné šance na přežití. Poškození jejích orgánů bylo příliš veliké. I přesto však statečná dívka spolu se svými přítelem dokázala podat klíčové svědectví, které vedlo k odhalení pachatelů. Na kousek papíru lékařům napsala vzkaz: „Chci přežít“. Její poslední přání se jí sice nesplnilo, ale přežila tak dlouho, aby stihla říct policii klíčové informace: „Ram Singh, Thakkur, Raju, Mukesh, Pawan a Vinay byla jejich jména. Celou dobu jsme byli v naprosté tmě…“ uvedla dívka.

Zatímco Jyoti bojovala v nemocnici o život, mezi veřejností se mezitím rozšířila zpráva o jejím znásilnění. Jelikož v médiích nesměli uvést dívčino skutečné jméno, vymyslela pro ni média označení Nirbhaya, což je hindské slovo pro nebojácnou. Do ulic vyrazily zástupy žen i mužů, aby protestovaly proti nerovnosti mezi muži a ženami. Mnozí muži totiž stále žijí domnění, že ženy mají právo pouze porodit potomky a starat se o domácnost. Různá feministická hnutí se tento zastaralý názor snaží rozbít a dokázat, že ženy mají právo na seberozvoj a vzdělání stejně jako muži. Tehdejší premiér Manmohan Singh a jeho kabinet nakonec rozhodli o tom, že bude Jyoti převezena do transplantační nemocnice v Singapuru, ale kolovaly spekulace, že tak učinili pouze proto, aby dívka nezemřela v Indii a nemocnice, ve které ležela, se nestala terčem útoků probíhajících protestů. 29. prosince v brzkých ranních hodinách Jyoti svůj boj o život prohrála. Její rodiče následně dostali od vlády byt jako součást kompenzačního balíčku, šlo však o nejlevnější typ bytu, které se v dané oblasti nacházel. Přestože se úřady bály, aby se z Jyoti nestal mučedník, rodiče nakonec povolili médiím prozradit veřejnosti skutečné dívčino jméno. Jyoti se tak posmrtně stala symbolem všech žen bojujícím za svá práva. Roku 2013 dokonce získala posmrtně cenu od amerického ministerstva zahraničí, která je udělovaná ženám, které svojí statečností přispěly k zachování míru, spravedlnosti nebo prosazovaly rovné postavení žen ve společnosti.

Smrt Jyoti přispěla ke zpřísnění indického zákona na ochranu žen. Do zákona byly zavedeny i vyšší tresty za útok kyselinou, sexuální obtěžování, stalking nebo voyeurismus. Také byly v Indii zřízeny speciální ženské policejní stanice a byl navýšen počet ženských policejních důstojnic, aby se ženy nebály útoky nahlašovat. Často se totiž setkávaly s odmítnutím. Bohužel i přesto jsou sexuálně motivované útoky v Indii stále na denním pořádku. Například v roce 2022 bylo podle NCRB (Národní úřad pro evidenci trestných činů) zaregistrováno 31 516 případů znásilnění, což vychází v průměru na 86 případů denně. A to se bavíme „jen“ o evidovaných případech, kdy ve statistikách chybí nejspíš tisíce neohlášených incidentů. Co se týče pachatelů, kteří znásilnili a zavraždili Jyoti, pět z nich bylo odsouzeno k smrti. Úřady sice vykonání nejvyššího trestu několikrát odložily, ale dívčina rodina se nakonec v roce 2020 dočkala alespoň nějaké spravedlnosti a čtyři z pachatelů byli oběšeni. Jeden pachatel zemřel již v roce 2013, kdy byl nalezen mrtvý v cele. Podle úřadů spáchal sebevraždu. Téměř bez trestu však vyvázl nejmladší pachatel, kterému bylo době spáchání zločinu „pouhých“ 17 let. Díky tomu byl zvrhlík odsouzen na pouhé tři roky odnětí svobody a v roce 2015 byl propuštěn na svobodu. Ve svých 22 letech tak dostal na rozdíl od své oběti příležitost prožít plnohodnotný život.

Zdroje: Autorský článek zpracovaný na základě informací z The Times of India, The Guardian, FreeLaw a U.S.Department of State.