Článek
Vychovává se prý až od čtyř let
Jedna moje známá razí heslo, že se dítě vychovává až od čtyř let. Nevím, jak k tomuto scestnému názoru došla, ale bohužel v tom není sama. A tak je tu skoro čtyřleté dítě, které si v podstatě dělá, co chce, a od maminky nikdy neuslyší, že něco dělá špatně. Viděla jsem to dítě devastovat záhonek i kopat do zvířat, ale od matky přišlo jen: „Prosím tě…“ . U těch zvířat jsem se zkrátka neudržela a okřikla jej. Potom bylo jako vyměněné a dokonce i milé. Nevzpomínám si, že by nás rodiče prosili o to, abychom poslouchali. Některé věci zkrátka byly tabu.
Dítě je už hotový člověk
Dítě je přeci stejně hodnotný člověk, jako je dospělý. Alespoň to tvrdí současné trendy výchovy. Když pomineme zcela hnusné a pragmatické hledisko, že dítě zkrátka není ekonomicky přínosné a tudíž ve společnosti těžko zastane stejné místo jako dospělý, není mu přeci rovno ani v dalších věcech. Nemá zkušenosti či vědomosti, které mu má předat právě dospělý jedinec. Dítě si přeci nemůže určovat, zda sáhne do zásuvky nebo ne. Od toho je tu jeho rodič, aby ho včas zarazil a také vysvětlil, proč to nemá dělat. Někteří však odmítají dítěti cokoliv zakazovat, a tak s nám sáhodlouze diskutují, že je opravdu dobrý nápad si vzít bezpečnostní pás, nebo nelézt na těžký kus nábytku. Přitom je to z podstaty věci nesmysl. Představte si, že se dítěti bude hrozně líbit svetr, který nosí, a odmítne si ho sundat. Jenže venku je 30°C. Skutečně byste přemýšleli nad tím, zda vystavit své dítě přehřátí organismu?
Trend, který ovlivňuje pedagogiku
V dnešní době existuje dokonce několik pedagogických metod, které zastávají názor, že dítě je rovno dospělému a má právo si určovat téměř vše. V tomto duchu existují mateřské, ale i základní školy. Nedávno jsem mluvila s kamarádkou, která pracuje ve školství, a podle ní jsou děti z těchto školek či škol většinou hroznými žáky, jelikož jsou vychovávány ve světě bez limitů, hranic a trestů. Nechápejte mě špatně, já si nemyslím, že by dítě mělo být násilím nuceno do činností, do kterých se mu nechce. Ani si nemyslím, že by dítě nebylo stejně cenné, jako je dospělý člověk. Dokonce souhlasím s tím, že pokud je to vhodné a možné, jeho přání by měla být vyslyšena. Je však velmi tenká hranice mezi respektem a děláním ze sebe šaška.
Výchova bez trestů
Některé dnešní pedagogické metody se řídí heslem, že dítě se má vychovávat bez trestů. Osobně si nemyslím, že by hysterický křik nebo fyzické tresty byly ve výchově správné či nutné. Ale pokud si dítě ze svého špatného jednání neodnese žádný následek, byť v podobě zákazu či třeba absence pohádky, jak má tedy později pochopit dospělý svět, ve kterém za špatné chování následuje trest v podobě vyhazovu, nebo dokonce kriminálu?
Zdroj: Autorský článek
