Skutečná hydra je ještě odolnější než ta v řeckých mýtech. Mohla by žít i tisíce let

Hydra je v řecké mytologii stvoření s hadím tělem a devíti dračími hlavami. Když někdo hydře useknul hlavu, na jejím místě narostly dvě další. Dodnes se hydra používá jako analogie k některým situacím. Možná vás však překvapí, že hydra není jen výmysl, ale skutečný živočich, který nese stejné rodové jméno a má obdobné a dokonce ještě lepší vlastnosti. Hydry žijí i v Česku, kdy se nejčastěji vyskytují v čistých tůňkách, ale i v akváriích. Jednou z nich je například Hydra viridissima, kterou možná znáte pod názvem Nezmar zelený. Jedná se o jeden ze čtyř původních druhů hyder, který je zelený. Tato hydra většinou dorůstá do délky 10 mm, vypadá jako hubená mořská sasanka, má okolo šesti ramen, uprostřed ramen ústní otvor a žahavé buňky. Nemá srdce, mozek, oči ani žábry. Živí se drobnými vodními živočichy, jako jsou například perloočky. Pokud budete chtít nějakou hydru spatřit, budete se muset zaměřit na akvária s nějakou zelení či větvičkami, které se dřív nacházely ve volné přírodě. Pokud je v akváriu velké množství hyder, vypadají jako nazelenalé chmýří, které se sbalí do kuličky, když je vyrušíte.

Hydry jsou poměrně zákeřná stvoření, jelikož uvnitř každého cnidocytu (výbušná buňka) má váčkovitou strukturu zvanou nematocysta, což je žahavá buňka. Na těle hydry fungují tyto buňky v podstatě jako maličkaté harpuny, které vystřelí okamžitě, když do hydry narazí nějaký živočich. Každá „harpunka“ obsahuje silný neurotoxin. Čím více se oběť hydry snaží uniknout, tím více se zamotává do jejích chapadel. Hydry tak mohou pozřít kořist mnohem větší, než jsou ony samy. Hydru také není snadné „porazit“, jelikož ze svého těla umí vypěstovat další nové hydry a pokud se jí pokusíte rozdělit, z každého kousku vznikne nová hydra. Těmito vlastnostmi tak předčila i dostatečně děsivou mytologickou hydru. Aby toho nebylo málo, hydra umí regenerovat všechny části svého těla, což ji činí takřka biologicky nesmrtelnou. Ali Mortazavi, vývojový biolog z Kalifornské univerzity v Irvine, o hydrách prohlásil, že jde o organismus, o kterém se předpokládá, že nikdy nezemře, pokud se ho nepokusíte zabít. V průměru prý hydry vyměňují všechny své buňky každých 20 dní. Během osmiletého výzkumu hyder výzkumníci nenašli u hyder žádné známky stárnutí a úmrtnost byla pouze jedna hydra ze 167 hyder za rok – bez ohledu na jejich věk. Předpokládá se tak, že by se hydry mohly dožívat tisíce let – možná i žít věčně. Přesto však ve volné přírodě umírají na nemoci, kontaminaci vody nebo jsou pozřeny predátory dříve, než by se o nesmrtelnost mohly pokusit.

Zdroje: DiscoverWildlife, LiveScience, PubMed