Článek
Sám jsem si také několikrát zakulhal. Vždycky ale byly příčinou opakovaně roztrhnuté kalhoty a tím kulháním, jsem prosil o trochu slitování. Nechme ale babičku, bojím se, aby se kvůli mému psaní, nezačala obracet v hrobě.
Ale stejně, to kulhání na hlavu, by si zasluhovalo větší pozornost. Přímo se nabízí to kulhání na té naší politické scéně. Často mě ta scéna štve. Zejména, když se zase blíží volby a tudíž možnost, se zase dostat k „lizu“. Už si skoro myslím, že to kulhání na hlavu patří k prioritám některých,(kteří si možná uvědomují, že kulhají, ale když už to jinak nejde …)
Raději té kritiky nechám. Stejně bych zase nosil sovy do Athén.
Ať mě kamenují! Já to kulhání vidím i v tom, jak si někdo zbytečně a těžko zdůvodnitelně kazí organismus třeba různými dietami. No pokud je to ze zdravotních důvodů, tak prosím.
V dávném dávnu byl ten náš organismus zvyklý na masitou stravu, nějaké to ovoce a listy pro lepší trávení. Vůbec nebyl připraven na přechod k obilovinám a omezení masité stravy. (To jsem si někde nedávno přečetl.) Takže se musel přizpůsobit, aby přežil. No módní záležitost to asi nebyla, jako dnes. I když, i když… Proporce té Věstonické Venuše, že by móda?
Čerti mě berou, kolik stojí prášky na hubnutí a jinde se umírá hlady. No jo, ale když ty prášky jsou významný prodejní artikl…
Osobně jsem spíše masožravec. Uznávám vegetariánství, či veganství, pokud se potřebné bílkoviny seženou jinde.
Čemu ale nerozumím, jsou ty různé diety, nediety, postihující i to naše mladé ženské pokolení. Že by ta zatracená móda? Nebo to, že si to můžeme dovolit, když hlad nehrozí? Nevím, jen se mi to těžko chápe. A tak zase najednou vidím babičku, a to její kulhání.
Docela rád si dopřeji bramborák, nebo drožďovou pomazánku, a pokud je v tom třeba jen kousek nakrájeného salámu… No já jen přece kvůli těm bílkovinám!
