Článek
Naraž si bouřku ještě více do čela, zpívá se v jedné písničce. Proč? No když mu milá s jiným zmizela, proto. Že by to naražení bouřky do čela mělo tak zásadní vliv na zmizení vrásky, když už mu ta zmije foukla s jiným? Tak to by chtělo prozkoumat.
Začínám u sebe před zrcadlem. Nějaké vrásky by se i našly. Jo, jedna je hlubší a vím proč. Ale to je už dávno. Jinak nic moc.
Pokud pominu vliv stáří na ty vrásky, tak teď se mi objevuje jedna a docela převyšuje ty ostatní. Má už i své jméno. Jmenuje se Andrej.
Napadá mě meditace jednoho pána sama nad sebou. „Tak co všechno mám. Peníze mám, barák mám, auta mám dvě, co ještě nemám? Hrobku!“
A Andrej? “ Partaj mám, peníze nepočítám, fabriky mám, nějaké ty maléry taky mám, co ještě nemám? Nějakou tu třeba i malou vládu nemám." Tak jdeme na to.
Proč se brání odtajnit, co udělá, aby naplnil zákonnou povinnost? Nejsem vědma, ale něco mi vrtá hlavou. Jsou dohledatelné jeho některá prohlášení o něčem. „Já jsem sice něco řekl, ale myslel jsem to jinak! To jste mě špatně pochopili, tak jsem to nemyslel, i když třeba i řekl. Novináři všechno překroutili!“
Tak se ani nedivím Pavlovi, že ho po těch zkušenostech trochu tlačí ke zdi, aby se vyjádřil, jak tu zákonnou povinnost hodlá řešit. Něco jiného je cosi říci mezi čtyřmi očima, to se dá vždycky nějak zpochybnit, ale veřejně?
No zase zbytečně remcám. Nebýt Andreje, kde by byl můj dnešní důchod? (Alespoň se to tak někde prezentuje.) Řecko mám rád, je to konec konců kolébka demokracie, o které i Churchil řekl, že je to ta nejlepší forma vlády z těch nejhorších. No jo, ale ta řecká cesta…Moc by se mi nelíbilo třeba zdanění důchodu a nedej Bože i jeho snížení! Když už jsem si zvykl?
Takže, co s tou vráskou? Mám řešení. Budu prohledávat všechna vetešnictví a snad se mi podaří tu správnou bouřku objevit.
Držte mi palce.
