Článek
Vidím, že bych měl upřesnit pojem dáma, jak se mi jeví. Nikomu svou kategorizaci nevnucuji.
Jde především o starší vyrovnanou dámu, děti, pokud jsou, již odrostlejší, manžel, pokud je, taktéž vyrovnaný a více méně mužsky nevýbojný. Klimakterium úspěšně zvládnuté. Podotýkám, že dámy se sporadicky vyskytují i v mladším věku.
Měl jsem v životě štěstí se s několika dámami setkat a pohovořit.
Jedna z nich byla mou učitelkou dějepisu. Ten mě bavil a tak jsem z něho chtěl maturovat. Vždycky zdůrazňovala že je paní učitelka, a „soudružka“ nikdy nebyla, což bylo v té době trochu na pováženou a o to více sympatičtější. Já byl zvyklý na „páčelky“.
Šel jsem k ní na konsultaci. Zběžně jsme probrali předpokládaná maturitní témata. Viděla, že to se mnou není až tak špatné. Zabrousila na antiku, Řecko, Řím, které se v těch maturitních otázkách moc nevyskytovalo.
Zajímavý byl její názor na demokracii. Tedy ne na tu socialistickou a už vůbec ne na tu lidovou, což je mimochodem protimluv. Její názor byl, že demokracie je v podstatě vládou průměrnosti, i když lidovou, asi právě proto. Většina průměrných na té agoře překřičela nadprůměrné. Viděla, že pokyvuji a dodala, že pokud by bylo po jejím, nejlepší by byl asi osvícený král. Chápala, že je to naprosto nerealizovatelné.
Pokračovali jsme v konsultacích, i když už bylo jasné, že je až tak moc nepotřebuji.
Podotýkám, že se mnou v té době lomcovala puberta, adolescence v nedohlednu. Líbila se mi jako typ i ženská. Bohužel kromě její pedagogické převahy, bylo mezi námi tak 40 let. Nevím, jestli jí říkal zájem takového zajíce, jakým jsem tehdy byl. Každopádně si se mnou povídala. Dávala i docela moudré rady, jako kdy a co.
Trochu jsem chápal, že se ženami nemusí jít vždycky a sex. To se puberťákovi obtížně vysvětluje. A že jde především o partnerství typu „já pán, ty pán!“ Nenapadá mě jiné slovo, že byla prostě moudrá. Znalosti se dají získat, ale k moudrosti se zraje a není dána každému.
Z toho, co se do mě snažila vložit, jsem čerpal i později. Samozřejmě jsem si několikrát čelo narazil a nejen se ženami. Skoro vždycky to bylo to, před čím mě varovala.
Měl jsem a mám tuto dámu v úctě převeliké. Z dějepisu jsem maturoval za 1. Dnes už lépe chápu, co se mi pokoušela předat.
Paní učitelko, dámo, i když už nejste s námi, s vděčností a úctou na vás vzpomínám.
