Článek
Ale ouha! Nabíječky jsou buď obsazené, nebo daleko a vy nemáte žádný přístup k nabíjení u domu. Jenže vy bydlíte v osmém patře paneláku bez garáže. Co teď? Elektromobil, co vám doma stojí jako socha, není úplně to, co jste si představovali, že?
Prodlužovačka není řešení
No dobře, je tu jedna „brilantní“ myšlenka. Co kdybyste vytáhli z bytu pořádně dlouhou prodlužovačku? Ideálně takovou tu, kterou používáte na grilování na balkoně. Házíte ji z okna a modlíte se, aby vítr příliš nefoukal, sousedé nevylili květiny a kolemjdoucí nešli s nůžkami v kapse. V zásadě to není úplně nemožné, ale prodlužovačka plandající z osmého patra dolů asi úplně nesplňuje bezpečnostní normy. O sousedských vztazích ani nemluvě.
Ať se vám to líbí, nebo ne, natažení kabelu přes balkón nevypadá jako řešení budoucnosti. Ostatně, umíte si představit ty komentáře z okna? „Jardo, zas ti ta prodlužovačka omotala strom na zahrádce, kdy už se ti dobije ten křáp?“
Panelákový sen elektromobilistů
Panelákový život a vlastnictví elektromobilu jsou trochu jako pokus o kombinaci oleje a vody – prostě to moc nejde dohromady. Když si koupíte benzínové auto, stačí zajet k nejbližší benzínce, natankovat a je to. Elektromobil? Tam už to není tak jednoduché. Ne každý má přístup k rychlonabíječce. Paneláková parkoviště obvykle nemají zásuvky, a když ano, rozhodně nejsou určeny k nabíjení aut.
Vlastnit elektromobil v paneláku je podobné, jako kdybyste měli bazén, ale bydlíte v bytě 1+kk. Můžete se na něj koukat, můžete o něm snít, ale realita je taková, že zkrátka nemáte kde ho pořádně využít.
Město jako překážková dráha
Někdo může namítnout, že ve městě jsou přece nabíječky. Ano, jsou, ale jakmile bydlíte v paneláku, často nemáte garáž a vaše auto stojí na veřejném parkovišti. To znamená, že musíte najít volnou nabíjecí stanici, což v praxi znamená, že se se svým elektromobilem projíždíte městem a čekáte, až někdo dokončí svůj nákup, aby uvolnil místo. Nejednou se to zvrhne v situaci, kdy doslova kroužíte kolem stanice jako sup a doufáte, že někomu ujel poslední autobus a on místo nabíjení pospíchá domů.
A když už konečně objevíte volnou nabíječku, máte před sebou další výzvu – najít k ní cestu v chaotickém městském provozu. Je to trochu jako orientační běh, jen místo buzoly máte navigaci, která vás neustále posílá do jednosměrek.
Sousedské nabíjení – realita, nebo sci-fi?
Vtipná představa je i myšlenka na to, jak by se dalo domluvit se sousedy na sdíleném nabíjení. Představte si, jak přicházíte k sousedovi s prosbou: „Jirko, můžu si píchnout auto do tvé zásuvky?“ A Jirka odpovídá: „Ale jasně, jen mi dej čtvrtku nájmu za elektřinu.“
Pokud by se vám podařilo najít souseda ochotného podělit se o elektřinu, možná by to fungovalo… ale také možná by vaše přátelství skončilo v okamžiku, kdy vám na účtu přistane astronomická faktura za elektřinu.
Nabíjecí infrastruktura – světlo na konci tunelu?
Samozřejmě, že to není beznadějné. V některých městech se už staví nabíječky přímo na sídlištích. V moderních projektech novostaveb už dokonce přemýšlejí o integrovaných nabíječkách na parkovištích. Ovšem, než se dostane tato infrastruktura do běžných panelákových sídlišť, ještě to chvíli potrvá. Takže zatímco elektromobily rychle zrychlují z nuly na sto, nabíjecí infrastruktura se plouží tempem šneka.
Humorné scénáře budoucnosti
Představte si, že by si to lidé vzali do vlastních rukou. Na sídlištích by vyrostly speciální „elektrokluby“, kde by si sousedé sdíleli nabíjení. Nový druh městské solidarity. „Přines pivo, já tě nechám dobít,“ by byla nová sousedská mantra. Možná by se začaly prodávat elektroauta se solárními panely přímo na střeše. Parkování v dobré sluneční pozici by pak bylo otázkou života a smrti – kdo si přivstane, získá „dobíjecí“ místo. Nebo ještě lépe, auta by se mohla vzájemně dobíjet. Představte si, jak se večer na parkovišti proplétáte mezi auty a hledáte toho jednoho člověka s plně nabitou Teslou, který vám daruje trochu své energie, aby vás dostal domů.
Závěr – co teď s tím?
Realita je taková, že vlastnictví elektromobilu v paneláku je momentálně trochu náročné. Je to něco jako mít doma moderní mixér, když máte jen zásobu instantních nudlí – technicky to funguje, ale ten potenciál nevyužijete naplno. Řešení jsou na cestě, ale kdo ví, jak dlouho to potrvá.
Do té doby možná bude lepší popřemýšlet, jestli není vhodnější zůstat u auta se spalovacím motorem, dokud se nebudete stěhovat do novostavby s integrovanou nabíjecí stanicí. Nebo prostě začněte shánět opravdu dlouhou prodlužovačku a hodně tolerantní sousedy.
