Článek
Andrea Bocelli, nevidomý italský tenorista, na hudební scéně působí už tři desítky let a v O2 areně letos s Českým národním symfonickým orchestrem odzpíval dva koncerty. Já jsem se zúčastnila druhého, který se konal v sobotu 24. ledna 2026.
Ten večer jsem měla být o dům dál
Alespoň takový byl původní plán. S dcerou jsme si totiž koupily lístky na koncert Terezy Maškové do O2 Universum, jenže shoda náhod zařídila, že jsem se místo toho octla v O2 areně na úžasném vystoupení Bocelliho.
Vyměnit koncert Terezy Maškové za Bocelliho jsem původně neplánovala, ale občas se prostě stane, že se vám plány změní. Třeba tehdy, když k narozeninám dostanete dárek v podobě koncertu a ve stejný den se koná další skvělá akce, na kterou byste taky chtěli jít. Jenže naklonovat se bohužel neumím, tak jsem dala přednost koncertu, který se hned tak nebude opakovat.
Před koncertem
Na velký kulturní zážitek jsem se rozhodla naladit už několik dnů před koncertem tak, že jsem se párkrát zaposlouchala do playlistů na Spotify a sledovala záznamy z již proběhlých koncertů.
Bylo mi jasné, že tchyně s velkorysým dárkem nešlápla vůbec vedle, navíc když se jí podařilo sehnat lístky do divácky atraktivního sektoru 101. A ačkoliv přiznám, že sama pro sebe bych hledala koncerty jiného žánru, dobrá hudba potěší vždycky. Říkala jsem si, že když už poslech z domácího reproduktoru pro mě byl pohlazením, naživo to jistě bude bomba. A taky že byla.
Skvělý výhled, úžasní hosté, árie z Rusalky
Výhled ze sektoru 101 byl boží, všechny aktéry jsme měli jako na dlani. Koncert byl odehrán ve dvou částech, které dělila jedna dvacetiminutová pauza a famózní zpěv Bocelliho se celou dobu prolínal se zpěvem hostů, s nimiž si po jejich sólo vystoupeních střihl i duety. V první části diváky potěšila česká sopranistka Zuzana Marková, když nádherně a procítěně zazpívala Dvořákovu árii z Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém.
Představila se také italská sopranistka Serena Gamberoni, v druhé části koncertu svým bombastickým výkonem ohromila houslistka Rusanda Panfili. Jakmile se z houslí rozezněly tóny Pirátů z Karibiku, po těle mi projížděla husí kůže.
Úžasná byla také dánská zpěvačka Andrea Lykke s hutným a podmanivým hlasem.
Potěšili tanečníci i ukáznění diváci
Tanečníci Angelica Gismondo a Francesco Daniele Costa krásně dotvořili dechberoucím tancem atmosféru druhé poloviny koncertu.
No a v neposlední řadě bych chtěla vyzdvihnout také ukázněnost diváků, která se dost lišila od ostatních koncertů jiného žánru.
Na akci nebylo povoleno pořizování nahrávek a focení s bleskem, a musím dát palec nahoru za to, že tohle dodržela drtivá většina návštěvníků. Bylo vidět málo světýlek z mobilů a řekla bych, že o to větší zážitek to pro všechny zúčastněné byl.
Do haly tentokrát nebylo povoleno nosit ani občerstvení, takže jsme se nesetkaly s žádnými šustiči nebo s rozlitou limonádou, jen bylo malinko nepříjemné dozvědět se to až u vstupu do sektoru, ve kterém jsme měly místa. Ale to je drobnost.
Tři přídavky, potlesk vestoje
Andrea Bocelli přidal tři skladby, mezi nimiž byla i Con te partiro zazpívaná společně se Zuzanou Markovou a celý koncert pak uzavřela obdivuhodně zazpívaná Pucciniho Turandot. Diváci Bocelliho několikrát ocenili potleskem vestoje.
Ačkoliv nejsem velká znalkyně klasické hudby a opery, stálo to doopravdy za to. Byl to můj první letošní koncert, vážím si toho, že jsem dostala příležitost se jej zúčastnit a koncertní sezónu tak považuji za úspěšně zahájenou.
Před O2 arenou jsem si při odchodu všimla, že je možné ve stánku zakoupit Prosecco pod značkou Bocelli. Neodolala jsem.
A co mě čeká příště? Příště se vypravím na Davida Kollera do Fóra Karlín.
