Hlavní obsah

Dívka na koštěti: Saxanu měla hrát Špinarová, blázinec v kasárnách a další zajímavosti z natáčení

Foto: Epicwoman / DALL-E (ChatGPT)

Ilustrační obrázek.

Málokdo ví, že Saxanu mohla hrát Věra Špinarová a že scény z blázince se natáčely v pardubických kasárnách. K Dívce na koštěti se ale pojí celá řada dalších zajímavostí.

Článek

Dívka na koštěti je pohádková filmová komedie z roku 1972. Vypráví o mladé čarodějnici Saxaně (Petra Černocká), která má zůstat tři sta let po škole, díky kouzelné formuli se však v podobě sovy dostane na dva dny do světa lidí – místa, které je pro ni úplně nové.

Ve světě lidí chodí do školy, svými kouzly tropí neplechy a narazí na tři darebáky, kteří se rozhodnou využít jejích čarovných schopností ve svůj prospěch. Kromě toho se Saxana zamiluje do Honzy (Jan Hrušínský) a ve světě lidí se rozhodne zůstat. Začne proto shánět odvar z babského ucha, aniž by tušila, co to vůbec je, ale jeho vypití má zajistit, že se už nikdy nebude muset vrátit do říše pohádek.

Přestože film má pohádkový děj, natáčení asi žádná pohádka nebyla. Stačí, když si uvědomíme, že film plný triků vznikal v době, kdy se kouzlilo ručně, bez pomoci počítačových efektů. Pojďte se mnou nahlédnout na zajímavosti filmu, které dnes většina diváků nezná.

Věra Špinarová hlavní roli odmítla, později litovala

Během příprav na film Dívka na koštěti se režisér Václav Vorlíček snažil najít ideální představitelku mladé čarodějnice Saxany. Režisér původně počítal s tím, že se role chopí zpěvačka Věra Špinarová. Ta však nabídku odmítla, neboť se v tu dobu chystala na lukrativnější turné do Německa a Švýcarska. Když později viděla, jaký úspěch Dívka na koštěti sklidila, svého rozhodnutí litovala.

„Kdybych to jen tehdy tušila, že se z toho stane takový hit. Myslím si, že by se můj život ubíral jinou cestou. Netvrdím, že v pouze dobrém slova smyslu, ale určitě by byl jiný. Tak mi akorát zbyly slzy pro pláč a tichá závist, když v televizi vidím Saxanu. Mohla jsem to být já. Mohla jsem být dívkou na koštěti.“ (Zdroj: Lifee.cz)

Scény z blázince se natáčely v kasárnách

Velká část záběrů se natáčela v Pardubicích, které se tak na čas staly kouzelným městem, jehož obyvatelé měli jedinečnou příležitost zahlédnout slavné osobnosti. Diváci mohou ve filmu poznat Základní školu Staňkovu, Pernštýnské náměstí, Sukovu třídu nebo Zborovské náměstí. Právě na posledním ze zmíněných míst vznikaly legendární scény z blázince – i když se nenatáčely v nemocnici, ale v prostorách Masarykových kasáren. Černobílé snímky z natáčení zveřejnilo Východočeské muzeum v Pardubicích a prohlédnout si je můžete na webu iDnes.cz.

Kašna do pohádkové říše byla kulisa

Vzpomenete si na kašnu, přes kterou bylo možné dostat se do říše pohádek? Na Pernštýnském náměstí, odkud záběry pochází, ji nenajdete. Filmaři ji tehdy přivezli jako kulisu z barrandovských ateliérů a po natáčení ji zase odstranili.

Jak se natáčely triky?

Při sledování filmu jsem si vždy říkala, jak asi jeho tvůrci udělali všechny ty triky a efekty, které jsou dodnes velmi působivé, a také díky nim si film získal velkou oblibu diváků (Mimochodem, na CSFD.cz je se svými 82 % hodnocen jako 908. nejlepší film.)

Například scénu z blázince popsal Jan Hrušínský následujícími slovy.

„Vzpomínám si na scénu v blázinci, kdy Saxana vytáhne z kapsy Honzovu hlavu a nechá ji oživnout. Pamatuji se dodnes, jak jsem byl celý den napresován v nemocničním stolku a pan režisér s panem kameramanem se dohadovali, jak to nejlíp udělat, aby skrz ten stolek bylo vidět. Nakonec celý trik vyřešili pomocí soustavy zrcadel.“ (Zdroj: iDnes.cz)

Určitě si také vybavíte scénu, kdy Saxana s Honzou odlétá na koštěti z bytu. Filmaři ji natočili pomocí jeřábu – na vyztužené koště připevnili sedátka a ocelová lana, díky nimž se čarodějnický dopravní prostředek s oběma herci vznesl do vzduchu.

A co teprve slavná scéna s prodlouženou rukou Saxany, nad kterou zůstává rozum stát? Ve skutečnosti šlo o jednoduchý, ale geniální trik. Na zemi ležel baleťák tak, aby v záběru nebyl vidět, ruku natahoval ladně před sebe a pohyb ruky Petry Černocké zajistil dojem, že ruka na zemi je její.

Ocenění za zvláštní filmové efekty

Architekt Oldřich Bosák si za zvláštní filmové efekty vysloužil v roce 1973 cenu Medalla Sitges en Plata de Ley na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges.

Závěrem

Dívka na koštěti neztratila své kouzlo ani po více než padesáti letech od natáčení. Je to nadčasová komedie, která vznikla bez počítačových efektů, ale rozhodně s obrovskou dávkou fantazie a hravosti. Ráda se na ni dívám i dnes, v době, kdy už sice nejsem dítě, ale i tak si říkám, že některá kouzla prostě nestárnou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz