Článek
Taky to znáte? Strouhání pastelek bylo ještě donedávna mou oblíbenou činností, která mě spolehlivě dostávala do zenu. Děti to nikdy moc nebavilo a já pak často nacházela hoblinky a barevný prach zaklíněné v koberci, mezi hračkami a taky na místech, kde jsem je opravdu nečekala. Strouhání pastelek jsem si tudíž ráda vzala za své.
Ale teď? Místo zenu frustrace
Na začátku školního roku jsem koupila nové pastelky a pečlivě jimi vybavila školní penál. Teď za sebou máme sotva dva měsíce školního roku a pastelky jsem musela vyměnit už dvakrát. Opravdu nechápu, co s nimi můj syn dělá. Používá snad penál místo míče a o přestávkách s ním dribluje o podlahu? Nebo pastelky používá jako paličky k bicím? To by smysl dávalo – už nějakou dobu mluví o tom, že by se rád naučil hrát na bicí.
Vysvětlení jsem se zatím nedočkala. Pravdou ale je, že v předchozích letech se tento úkaz objevoval jen výjimečně, zato letos se z něj stala pravidelná disciplína.
Když pak dávám do pořádku pastelky v synově penálu, čeká mě pravidelná zkouška trpělivosti. Otevřu penál, vezmu do ruky ořezávátko, a ještě pořád naivně věřím, že tentokrát všechno proběhne bez komplikací.
První otočení? Křup.
Ok, stane se.
Druhé otočení? Křup.
Ajéje, začínám tušit problém.
Tuha se zasekne v ořezávátku, takže ji doluji špendlíkem ven. Pastelka přišla o další centimetr. Po pěti minutách má konečně ostrou špičku a já před sebou hromadu hoblinek, ze které bych při troše fantazie mohla vyrobit nějaké menší výtvarné dílo.
Jenže samotná pastelka je teď dlouhá asi jako malíček, takže místo zpátky do penálu putuje do koše. A to byla teprve první.
Po jednom takovém strouhacím maratonu končí na odpis minimálně tři pastelky, a právě v tu chvíli mě opouštějí poslední zbytky trpělivosti a začíná mě štvát také plýtvání.
Nelámavé pastelky
Při dalším nákupu pastelek se už nebudu zaměřovat jen na důvěryhodnou značku nebo hezký obal. Potřebujeme něco odolnějšího, a tak hlavním kritériem bude nelámavost pastelek – i takové jsou totiž k mání.
A pokud nepomohou ani nelámavé pastelky, začnu se poohlížet po gumových. Něco mi totiž říká, že moje rodičovská trpělivost už další křupnutí nepřežije.
