Článek
Ať se snaží sebevíc, vždycky se najde něco, co by mohla zlepšit. Dá bonbon - je to špatně. Nedá bonbon - ještě hůř. Přijde na předem neohlášenou návštěvu - motá se vám do života. Nepřijde - jste jí ukradení. A takhle bych mohla pokračovat.
Není to sice pravidlo, ale řekla bych, že snachy snad mají někdy pocit, že dělají všechno nejlépe.
Mamince od svého partnera se nezdráhají vyčíst veškeré její prohřešky , kterých se dopustila, zatímco hlídala vnouče, a to vše místo jednoho jediného slova, které by bylo na místě.
Děkuji!
Nic víc, nic míň. I když babička vnukovi nedopřála sladkosti, dítě vám vrátila bez újmy na zdraví. Tak jí prostě jenom poděkujte. Všechno ostatní jsou z mého pohledu drobnosti, které nestojí za řeč, a už vůbec ne za rodinný spor.
Na světě jsou důležitější věci
Neshody kvůli bonbonu? Vážně? Jsou věci, které stojí za hádku, ale cukr mezi ně nepatří. Chápu, že když dítě autorky článku, na který reaguji, za celý víkend nedostalo jedinou sladkost, asi dost strádalo, ale na světě jsou podle mě horší věci.
Myslím si, že taková banalita doopravdy není důvodem k tomu dělat v rodině dusno a tchyni kárat jako malou holku, která vlezla přes plot na zahradu k sousedům, aby si ze stromu nasbírala pár třešní.
Tchyně hlídá dítě a stejně sklidí nevděk
Nevděk je to poslední, co si tchyně zaslouží, ale přesto jím občas bývají po zásluze potrestány. Uvědomme si, že právě díky tchyním, které nám občas pohlídají děti, si můžeme na chvíli oddechnout, udělat, co běžně nestíháme, nebo si prostě jenom v klidu vypít kávu.
Díky tchyni nebo vlastním rodičům máme možnost užít si víkend bez povinností - a věřte mi, tohle v mnoha rodinách není samozřejmost.
Místo hněvu vděk
Tchyně by neměly být na pranýři kvůli malichernostem, tak se zamysleme nad tím, jestli je nekáráme častěji než je nutné.
Raději jim poděkujme za jejich ochotu, buďme vděčné a občas je třeba překvapme nějakou drobností pro radost - kytičkou, pralinkami nebo čímkoliv, o čem víte, že ji zaručeně potěší. Hned se nám vedle sebe bude lépe dýchat.
Je mi jasné, že vztahy se mezi snachami a tchyněmi mohou různit. Někde fungují skvěle, jinde to drhne. Záleží na povaze, okolnostech i ochotě brát věci s nadhledem. Rozhodně nechci házet všechny do jednoho pytle.
Moje tchyně? Skvělá
Mám na ni opravdové štěstí, protože náš vztah funguje s respektem a bez dohadování. Pokud dětem dopřeje něco, co bych já nedopřála, neřeším to - však tam nejsou denně, tak ať si to užijí. A když náhodou nedopřeje, je to zase její rozhodnutí, na které má plné právo, ať už k tomu má jakékoliv důvody. Samozřejmě o nich můžeme vést debatu, ale v klidu a s úctou.
Abych řekla pravdu, jsem vděčná, že tchyně je ochotná naše dva raubíře vůbec pohlídat. Děti se od ní vrací spokojené, my rodiče jsme odpočatí a já nemám důvod hledat chyby - tím spíš, jde-li o maličkosti.
Vzkaz tchyním
Milé tchyně, nenechte se odradit a berte to s nadhledem. A až se vám příště někdo pokusí vysvětlit, jak jste to měly udělat lépe, jen se usmějte. Jednou, až budou samy na vašem místě, si na vás možná vzpomenou.
