Článek
Mezi pěstiteli je tradičně největší zájem o plodovou zeleninu. Na stupních vítězů stojí rajčata, papriky a okurky, o bramborovou pozici se přetahují cukety a dýně. Samozřejmě je možné (a mnohem snazší) koupit si v dubnu či květnu už předpěstované sazenice a ty pak zasadit přímo na místo, připravíte se ovšem o radost pěstování od semínka, dost se vám to při větším množství prodraží, navíc výběr sazenic není zdaleka tak široký jako výběr osiva (např. odrůd rajčat existuje kolem 10 tisíc, jako hotová sadba se jich běžně prodává jen kolem 30, semínka seženete ve stovkách odrůd).
Rajčata a papriky si dávají načas
Některé druhy zeleniny potřebují od výsevu do sklizně hodně času. Vegetační dobu (tedy čas, který rostlina potřebuje od výsevu semínka k uzrání plodu) zkrátíte jedině tak, že začnete s pěstováním velmi časně zjara, vlastně ještě v zimě, obvykle koncem února. Týká se to rajčat a především paprik, ale také raných odrůd květáku, kedluben, zelí a celeru. Samozřejmě se předpěstovávají také další košťáloviny, saláty i okurky.
Máte-li na pozemku skleník nebo pařeniště, máte částečně vyhráno. Jestli ještě ne a chystáte se zeleninu pěstovat, určitě se vám vyplatí alespoň malé pařeniště, jak k předpěstování sadby, tak k samotnému pěstování raných zelenin, hlavně salátů, ředkviček a kedluben.
Pařeniště je skvělé k předpěstování sadby, daří se v něm i rané zelenině.
Přesazování nutné
Zelenina se většinou vysévá do řádků a brzy po vzejití se musí přepichovat, jinak dojde k jejímu znehodnocení (příliš vytáhlé a slabé klíčky se polámou, kořenový systém je nedostatečný). Semenáčky nadzvednete dřevěným kolíčkem a přepícháte je do půdy tak, aby si vzájemně nepřekážely. Druhou možností je přepíchat je do sadbovačů z plastické hmoty či samostatných nádob, kde si mají šanci vytvořit bohatý kořenový systém a zesílit. Odtud pak putují v květnu po zmrzlých ven, do volné půdy.
Tip: Místo sadbovače můžete i obyčejná papírová plata na vajíčka. Jednotlivé prohlubně naplňte jemným substrátem a do každé špachtlí či prstem zatlačte semínko. Opatrně zalijte nebo zvlhčete rozprašovačem a umístěte na tác (plata se za pár dní promáčí). Po vzejití semenáčků plato rozstříhejte a i s papírem vsaďte do půdy. Výborně se takto pěstují hlavně saláty, ale lze využíti pro jiné druhy zeleniny.
Rostlinky předpěstované v platě od vajíček se přesazují i s papírem.
Jde to i na okně
Nemáte-li skleník ani pařeniště, můžete si sadbu předpěstovat doma. Použijte truhlíky nebo výsevní misky, rajčatům, paprikám, okurkám a další plodové zelenině se bude líbit i v kelímcích od jogurtů (nezapomeňte vyrazit odtokovou dírku). Pro urychlení vzejití je přikryjte sklem nebo papírem (ty odstraňte, až semena vyklíčí) a misky umístěte na světlé místo, třeba na kuchyňský parapet. Skvělým pomocníkem na domácí předpěstování vám bude i pokojový miniskleník, ve kterém snadno udržíte stálou teplotu i vlhkost. Nezapomeňte rostliny pravidelně kontrolovat, zalévat, případně otáčet, aby se netáhly za světlem a nerostly křivě.
Sadbovače s mladými rostlinkami pravidelně zalévejte.
Až se půda oteplí
Přímý výsev bez pozdějšího přesazování se praktikuje u mrkve, ředkviček, ředkve, petržele, hrachu, fazolí, kořenové zeleniny a cukrové kukuřice. Od března do května (podle druhu) vysévejte zeleniny na záhony, které předtím pečlivě odplevelte a nakypřete. Nejlépe snáší chlad ředkvičky, petržel, špenát nebo například pastinák.
Platí, že semeno má být zakryto takovou vrstvou zeminy, jako má samo průměr – nejjemnější semínka (mrkev) tudíž jen nepatrně poprašte substrátem, ta největší (luštěniny) naopak vysejte do dvojnásobné hloubky, než je jejich průměr. Na jaře je obvykle zem ještě plná vláhy a semena vzejdou bez vaší pomoci. Zálivka je nutná jen v případě dlouhotrvajícího sucha.
Vysévá se buď do řádků (mrkev, petržel, hrách), do špetek či hnízd – 2 až 3 semena do důlku (okurky, fazole), v těžších půdách i více semen pohromadě, anebo na široko, kdy rozhodíte osivo volně po záhonu a hráběmi ho zasekáte do půdy (např. ředkvičky).
Nikdy nevysévejte příliš hustě, vzešla by vám slabá sadba vytažená za světlem. Výsevy, které husté bývají, musíte po vzejití vyjednotit na potřebnou vzdálenost. Jednoťte až tehdy, když rostlinky vytvoří první pravé lístky, ale neotálejte, rostliny by ještě více vytáhly. Ředkvičky se jednotí jednou, mrkev a petržel dvakrát (po vzejití a znovu na vzdálenost kolem 10 cm).
Aby bulvičky ředkviček měly místo narůst, potřebují po vzejití protrhat.
Autorka textu je přes 20 let zapálenou amatérskou zahradnicí. Realizuje se na své chalupě i na zahradách svých přátel a známých.
Zdroj: Zelenina na zahrádce, A. Dolejší, Přemysl Vanke, SZN 1989
