Hlavní obsah

Důchodce Balda chtěl jít po migrantech jako po krysách. Za útok na vlaky v roce 2017 dostal 4 roky

Foto: Kredit: ČTK / Šimánek Vít (Profimedia, koupená licence)

Jaromír Balda u soudu

U kolejí ležely letáky začínající slovy „Alláh akbar“ a psané lámanou češtinou. Napsal je sedmdesátiletý elektrikář Jaromír Balda z Bakova nad Jizerou, který před volbami hrával u stánků SPD na harmoniku. Manželka o ničem nevěděla.

Článek

Bylo krátce po osmé ráno 1. června 2017, když osobní vlak z Turnova do Všetat projížděl obloukem u Josefova Dolu nedaleko Bakova nad Jizerou. Strojvůdce Zdeněk Špicar uviděl asi sto metrů před sebou strom ležící přes koleje. Okamžitě začal nouzově brzdit, jenže souprava jela rychlostí 74 kilometrů v hodině a na takovou vzdálenost zastavit nemohla. „Myslel jsem, že vykolejíme,“ vypověděl později u soudu. Ozvaly se dvě rány a vlak zůstal stát na kolejích. Jelo v něm deset lidí a nikomu se nic nestalo.

Padlé kmeny už Špicar na trati potkal, tentokrát ale poprvé nestihl zastavit. Když vystoupil, zjistil, že strom někdo nařízl. Kolem trati ležely papíry, vyšetřovatelé jich napočítali osm a všechny začínaly slovy „Alláh akbar“.

Olše dlouhá přes dvanáct metrů padla do nepřehledného úseku nad Jizerou, kde trať vede ve svahu. Žalobce později řekl, že se souprava mohla převrátit. Trať zůstala zavřená zhruba devět hodin a ministr vnitra Milan Chovanec ještě ten den nevyloučil teroristický útok.

Foto: Draceane, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Nádraží Bakov nad Jizerou

Borovice u Bezdězu

Druhý strom padl 28. července 2017 na trať z Mladé Boleslavi do České Lípy, mezi zastávkami Bezděz a Bělá pod Bezdězem. Tentokrát to byla borovice dlouhá přes čtrnáct metrů. V kabině seděli dva strojvedoucí a zkušenější z nich zrovna zaučoval nováčka. Brzdit začali hned, jak překážku uviděli, přesto do ní vjeli rychlostí 67 kilometrů v hodině. Ve vlaku jelo devět lidí.

Podle státního zástupce se souprava při nárazu mohla rozlomit a dopravní znalec upozornil, že větve mohly proniknout do kabiny. Oba muži z kabiny i znalec se u soudu shodli, že vlak zůstal na kolejích jen díky štěstí. U trati tentokrát leželo pět letáků podobných těm z června.

Na podzim se papíry se stejným začátkem objevovaly na nádražích v Praze, ve středních Čechách a na Liberecku a chodily poštou i do redakce televize. Pisatel psal latinkou a schválně lámanou češtinou, oslovoval nevěřící psy a jejich pesice, hrozil, že bude „beng beng“, a přidával anglické vsuvky jako „stop train“.

Muž s harmonikou

Policie pachatele vypátrala až v únoru 2018. Do domku v Malé Bělé, čtvrti na okraji Bakova nad Jizerou kousek od železniční zastávky, přišla zásahová jednotka. Pro manželku Helenu Baldovou to podle soudce bylo kruté vystřízlivění, o ničem z toho, co manžel dělal, nevěděla. Byli spolu od jejích šestnácti, o tři roky později se vzali.

Jaromíru Baldovi bylo sedmdesát. Celý aktivní život pracoval jako elektrikář a nikdy neměl ani dopravní přestupek. Od června do října 2017 visela na jeho plotě plachta SPD a starosta Bakova si ho pamatoval podle zeleného auta s portrétem Tomia Okamury na dveřích.

Členem hnutí nebyl. Před sněmovními volbami ale roznášel letáky, půjčil straně auto a u předvolebních stánků hrál na harmoniku. Jeho pomoc strana vyčíslila na dvanáct tisíc korun. Okresní koordinátorka SPD, která ho znala dvacet let, popsala policii vlastence, který v roce 2015 vyrazil asi desetkrát na demonstrace proti uprchlíkům a v prezidentské volbě fandil Miloši Zemanovi. Za rasistu ho nepovažovala.

Ve vazbě skončil 20. února 2018. Vyšetřování ukázalo, jak pečlivě postupoval. Místa si předem několikrát obhlédl a pilu si na jeden z útoků půjčil. Po činu si natřel boty benzínem a olejem, aby ho nevystopovali policejní psi, a pak je spálil. Letáky měl podle svých slov na počítači hotové asi za deset minut. Jeden poslal i televizi Prima, aby lidi před prezidentskou volbou odradil od Jiřího Drahoše.

Strach z třetí okupace

Jeho vysvětlení začínalo u snů o muslimech. Zdálo se mu, „že se sem valí vlakem jako v indických filmech“, s lidmi na stupačkách i na střeše. Bral tehdy léky na vysoký tlak, které ho podle jeho slov stísňovaly, a sledoval zprávy o útocích v Německu, Francii a Bruselu. V srpnu 1968 sloužil na vojně, když do země vjela sovětská vojska, a rodiče mu vyprávěli o té německé. „Nechtěl jsem zažít třetí okupaci,“ řekl soudu.

Znalci u něj v době trestního řízení zjistili poruchu osobnosti, která mu zhoršovala úsudek a hlavně schopnost se ovládat. Popsali ho jako sociálně naivního a snadno manipulovatelného. Policie mu v mailové schránce našla množství řetězových zpráv o válce s islámem a on sám přiznal, že jim věří.

U soudu zazněl i odposlech z podzimu 2017, kdy letáky ještě roznášel. V telefonu s koordinátorkou SPD mluvil o migrantech jako o škůdcích: „Jako se jde po potkanech, po krysách.“ Ženám v muslimském oblečení chtěl házet pod nohy zápalné lahve, prý na to stačí dvě deci benzínu. Když nahrávka dohrála, ukázal na berli opřenou o lavici a zeptal se senátu, jestli si ho umí představit jako vojáka s jinou zbraní.

Soudní síň

Hlavní líčení u Krajského soudu v Praze začalo 7. ledna 2019. Balda kvůli zdraví vypovídal vsedě a ke všemu se přiznal, teroristou se ale necítil. Chtěl prý jen lidi vyburcovat. „Dnes vím, že to byla zhovadilost,“ dodal. Tvrdil, že má zkoušky z kácení a stromy pokládal šikmo, aby na koleje dopadl jen vršek koruny s tenkými větvemi. Dopravní znalec oponoval, že strojvedoucí neměli šanci zastavit ani rychlobrzdou. Balda se všem třem omluvil a jeho dva synové slíbili, že škodu zaplatí.

V den rozsudku, 14. ledna, stála manželka Helena Baldová u okna na chodbě a čekala, až eskorta přiveze manžela z pankrácké vazby. Novinářům jeho jednání vysvětlovat nechtěla. „Mám vykládat republice, že to je hodný člověk? K čemu by to komu bylo?“ Usadila se na kraj poslední lavice a on kolem ní prošel do síně, aniž se na ni podíval.

Předseda senátu Jiří Wažik ho uznal vinným z teroristického útoku a vyhrožování teroristickým činem. Balda se tak stal prvním člověkem v Česku odsouzeným za teroristický útok. Zákon dává pět až patnáct let, soud kvůli zmenšené příčetnosti a věku uložil čtyři roky. Historce o snu neuvěřil, podle soudce šlo o promyšlený čin včetně plánu, jak ho zamaskovat. Wažik také řekl, že Balda litoval ohrožení cestujících a posádek, ale lítost nad tím, že poškodil konkrétní náboženskou skupinu, u něj soud nezaznamenal.

Když eskorta odváděla odsouzeného zpátky, na vteřinu se u manželky zastavil, ale stráže ho vedly dál. „Padesát pět let, v dobrém i ve zlém,“ povzdechla si pak žena na chodbě. „A vidíte, v co ten život vyústil.“

V dubnu rozsudek potvrdil vrchní soud. Balda tam pronesl větu, kterou pak citovala všechna média: „Vážená soudní stolice, nejsem terorista, nejsem vrah.“ Měl prý jen strach o české plémě, české lidičky a české písničky. Předseda senátu Zdeněk Sovák připomněl březnový útok na mešity v novozélandském Christchurchi, kde zemřelo padesát lidí. Sám přiznal, že srovnání pokulhává, jenže i ve vlacích u Bakova a Bezdězu seděli lidé, kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě. V prosinci 2019 odmítl Baldovo dovolání Nejvyšší soud.

Cesta z Jiřic

Z věznice v Jiřicích na Nymbursku ho soud podmíněně propustil 8. prosince 2020. Včetně vazby strávil za mřížemi bezmála dva roky a deset měsíců. Dostal pětiletou zkušební dobu a povinnou ambulantní psychiatrickou léčbu. Jeho obhájce tehdy prohlásil, že domů odchází jiný člověk.

V létě 2021 pozval Balda reportéry Seznam Zpráv k sobě na zahradu. Hodinu vysvětloval, že stromy kácel tak, aby se nikomu nic nestalo. „Já se cítím jako vlastenec,“ řekl. Soudce Wažik k tomu pro stejnou reportáž poznamenal, že první trať vedla v kopci a vlak se mohl svalit ze stráně.

Poslední stání

K okresnímu soudu v Mladé Boleslavi přišel 27. února 2026 s manželkou. Bylo mu sedmdesát osm. Soudce Tomáš Křivský rozhodl na základě nového odborného posouzení, že ochranná léčba splnila účel a riziko opakování je velmi nízké. Pravomocné odsouzení za terorismus tím trvá dál, skončil jen lékařský dohled.

Baldův lékař popsal léčbu jako psychoterapeutické rozhovory a svého pacienta jako disciplinovaného člověka. Hodně podle něj pomohlo také citově naplněné manželství. Helena Baldová podle něj působila jako „dobrý laický koterapeut“.

Balda novinářům řekl, že se cítí, jako by mu někdo rozmotal provaz na šněrovačce. Věnuje se zahradě a vnukovi, s manželkou jezdí na výlety do přírody, kde není takové napětí jako ve městě. Obavy už podle svých slov necítí, s jedinou výjimkou. „Mám trochu strach, aby nám sem nepronikl ten Putin.“

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz