Článek
Poslední scéna
25. prosince 1989 stojí před popravčím komandem žena, která si říkala „Matka národa“. Její poslední slova nejsou projevy lásky, ale vulgarity: „You sons of bitches!“ S manželem umírají se svázanýma rukama a do obou těl je vystřeleno přes 120 kulek.
Temné začátky
Elena, rodným jménem Lenuța Petrescu, se narodila 7. ledna 1916 do chudé rolnické rodiny. Ve 14 letech odešla do Bukurešti pracovat v textilní továrně. Brzy se o ní začaly šířit drby, že si přivydělává prostitucí. Sociální stigma se pro ni stalo hnacím motorem.
V roce 1939 vstoupila do komunistické strany pod krycím jménem Florina a seznámila se s mladým funkcionářem Nicolaem Ceaușescem. Byla zvolena „královnou plesu“ a Nicolae se do ní zamiloval natolik, že se už nikdy neohlížel po jiné ženě. Vzali se 23. prosince 1945.
Přeměna identity
S Nicolaeovým politickým růstem začala Elena systematicky přepisovat svou minulost. Prostá Lenuța ze vsi už se nehodila k image manželky budoucího vůdce. A tak se pustila do důkladné rekonstrukce své identity.
Nejprv si změnila jméno z lidového Lenuța na vznešenější Elena. Pak se v dokladech „omladila“ o tři roky – z roku narození 1916 na 1919. Nebyla to jen marnivost, ale promyšlený politický tah. Mladší manželka působila dynamičtěji a sváděla pozornost od skutečnosti, že měla k vyššímu vzdělání velmi daleko.
Komunistická propaganda mezitím pilně pracovala na její image. Z někdejší „královny plesu“ se teď stala „královna práce“. Přeměna, která dokonale ilustruje, jak dokázala ideologie převrátit význam i těch nejbanálnějších událostí. Každý detail jejího života byl pečlivě přeformulován tak, aby odpovídal představám o vzorné komunistické funkcionářce.
Elena postupně získávala důležité posty v administrativě, ale skutečná moc k ní přišla až poté, co se Nicolae v roce 1965 stal generálním tajemníkem strany. Teprve tehdy začala psát nejdramatičtější kapitolu svého života.
Vědecký podvod století
Elena má ve světě vědy specifické místo – jako největší vědecká podvodnice 20. století. V 50. letech studovala na večerních kurzech polytechniky, ale první zkoušky pro ni byly problematické. Stranické kontakty jí proto zajistily dálkové studium.
Zlom přišel v roce 1967 s doktorátem z chemie. Disertace „Stereospecifická polymerizace isoprenu“ byla hodnotná práce, jenže ji nepsala Elena. Rumunské právo vyžadovalo veřejnou obhajobu, ale v jejím případě se zákon změnil. Obhajoba se nekonala.
Elena nevěděla, co je chromatograf a neuměla napsat vzorec kyseliny sírové. Vědci byli nuceni psát práce pod jejím jménem. Nikdo neprotestoval, všichni věděli, že odpor by znamenal konec kariéry.
V roce 1978 ji Královský institut chemie přijal mezi členy. Nakladatelství Pergamon Press vydalo její disertaci s předmluvou nositelky Nobelovy ceny. Její „práce“ jsou v databázích dodnes a rumunští vědci stále bojují za jejich odstranění.
„Codoi“ – přezdívka, která se chytla
I přes kult vědkyně se lidé bavili na její účet. Když jednou chemický vzorec CO₂ přečetla jako „co-doi“ (rumunsky „dva“), vysloužila si posměšnou přezdívku „Codoi“. V rumunštině slovo zároveň znamená „velký ocas“. Lidé ji takto nazývali šeptem a posměch se stal tichou formou odporu.
„Matka národa“ s intuicí divé zvěře
Přelomová byla návštěva Číny v červnu 1971, kde si Elena všimla moci Jiang Qing, Maovy manželky. Od července 1972 získávala vysoké stranické funkce, v červnu 1973 se stala členkou politbyra a fakticky druhou nejmocnější osobou v zemi.
Alexandru Bârlădeanu o ní řekl, že dokázala vycítit nepřátele „jako divá zvěř v lese“. Elena skutečně měla instinkt pro politické intriky a aktivně radila manželovi, koho podpořit a koho odstranit.
Od 80. let se kolem ní budoval kult osobnosti. Od roku 1983 byl vždy celý březen věnován jejím oslavám. Byla oslavována jako „Matka národa“ prostřednictvím televizních show glorifikujících její kvality.
Její marnivost předčila manželovu. Televize dostala přísné instrukce nikdy ji neukazovat z profilu kvůli velkému nosu. Fotografie byly retušovány, jednou dostal producent televize distanc kvůli záběru, kde Elena mrkla.
Luxus rodiny versus bída lidu
Rodina Ceaușescových obývala desítky vil, z nichž nejznámější byla luxusní rezidence Primăvara s bazény a bunkrem. V centru Bukurešti se tyčil Palác lidu – megalomanská stavba s mramorovými koupelnami a zlatými detaily.
Zatímco ona chodila v norkových kožiších, obyčejní Rumuni stáli v zimě fronty na chléb, svítili svíčkami a v bytech neměli více než 12 °C.
Manželé Ceausescu
Matka, která ničila rodiny
Největším paradoxem bylo, že „Matka národa“ zavedla politiku ničící skutečné rodiny. Dekret 770 z roku 1966 zakázal antikoncepci a potraty. Výjimka platila jen pro ženy nad 45 let.
Gynekologická oddělení hlídali policisté schvalující operace. Úmrtnost matek vzrostla kvůli nebezpečným ilegálním potratům. Tisíce nechtěných dětí skončily v otřesných podmínkách ve státních ústavech.
Paradox pokračoval i v osobním životě. Elena nechala tajnou službu Securitate sledovat vlastní dceru Zoiu. Zatímco synům se tolerovaly výstřelky, Zoia byla „zavřena ve zlaté kleci“. Když utekla z domova, Elena vyhlašovala celonárodní pátrání.
Tisíce dětí ve věku 10-14 let byly nuceny špehovat pro tajnou službu Securitate. Dostávaly krycí jména a udávaly spolužáky, učitele i rodiče. Jeden dětský agent nahlásil spolužáka za nákup žvýkaček od Poláků, jiný za pohlednici s hudbou z New Yorku.
Pád „hraběnky Drákulové“
Konec přišel rychle. V prosinci 1989 začaly demonstrace, 22. prosince Ceaușescovi uprchli vrtulníkem jen vteřiny před lynčem. Pilot je vysadil kvůli údajné protiletadlové palbě, byli zatčeni a předvedeni před vojenský tribunál.
Proces 25. prosince trval necelou hodinu. Elena odpovídala jen na pár otázek, Nicolae ji chránil. Při odchodu k exekuci křičela: „Hanba vám, vychovala jsem vás jako matka!“ Poslední slova byla vzdálená proklamované mateřské lásce: „You sons of bitches!“
Nicolae zpíval Internacionálu, Elena nadávala. Popravčí četa začala střílet okamžitě. Exekuce byla tak rychlá, že televize zachytila jen poslední salvu. Záběry se rozletěly světem jako důkaz konce éry.
Elena zemřela ve 73 letech jako jediná žena popravená v moderním Rumunsku. Přežil ji syn Valentin (emeritní profesor), Nicu zemřel 1996 ve vězení, Zoia 2006 na rakovinu.
Její „vědecké“ práce jsou v databázích dodnes, rumunští vědci stále bojují za jejich odstranění. Nakonec se stala „hraběnkou Drákulovou z Karpat“ – přezdívkou, která ji vystihuje nejpřesněji. Jako upír vysávala zemi a nakonec se ocitla před hlavněmi zbraní. Dokázala oklamat svět, ale nemohla oklamat vlastní národ.
Hrob manželů Ceausescu. Skupiny Ceaușescuových příznivců navštěvují hrob, aby na něj položily květiny a v den narozenin diktátora (26. ledna), se u něj shromažďuje velké množství starších lidí.
