Článek
Když se Monika Guńková jako matka čtyř dětí zamýšlela nad tím, v jakém prostředí by měly její děti vyrůstat a vzdělávat se, zrodila se myšlenka, která postupně proměnila vzdělávací mapu Třince. Touha vytvořit bezpečný prostor s rodinnou atmosférou, osobním přístupem a pevným křesťanským základem nebyla teoretickým konceptem, ale hluboce osobní potřebou mámy, která chtěla pro své i další děti prostředí přijetí a porozumění.
Proměnit mateřskou vizi v reálnou školu však vyžadovalo obrovské nasazení, vytrvalost a překonání řady překážek. Na této cestě našla Monika Guńková klíčovou oporu v Urszule Szymeczkové. Společně dokázaly vtisknout Církevní základní škole a mateřské škole v Třinci (zřizované Slezskou církví evangelickou a. v.) jasný směr a pevnou strukturu.
Škola dnes staví na jedinečném skloubení rodinného prostředí, vnímavé pedagogiky a respektu k regionálním tradicím Těšínska. I díky Urszule Szymeczkové se zde přirozeně rozvíjí výuka polštiny a vztah k lokální kultuře. Příběh třinecké církevní školy tak ukazuje, že když se mateřská láska a odvaha spojí se spolehlivou oporou a skvělým týmem, vznikne místo, kde děti nerostou jen ve vědomostech, ale především v charakteru.
