Článek
Škola nezačíná až ve chvíli, kdy do třídy vstoupí první děti. Začíná mnohem dřív — myšlenkou, pro kterou je někdo ochoten obětovat svůj čas a vytrvat, i když ještě není jisté, zda se uskuteční. Pro Křesťanskou ZŠ a MŠ Jana Husa v Brně byla takovým člověkem Hana Kličková, pro mnohé prostě Hanička.
Podle vzpomínek lidí, kteří ji znali, věnovala přípravě školy sedm let. Získávala informace a zkušenosti, hledala vhodné prostory i učitele a postupně pracovala na tom, aby se z představy stala skutečná škola. Nešlo přitom jen o budovu a organizaci výuky. Záleželo jí na tom, aby vzniklo místo, kde se děti budou cítit bezpečně a kde bude vzdělávání v souladu s hodnotami jejich rodin.
Sedm let je dlouhá doba. Znamená to znovu a znovu hledat možnosti, mluvit s lidmi a překonávat překážky, aniž by člověk viděl hotový výsledek. Právě tato část vzniku školy bývá nejméně vidět. Když se otevřou dveře prvním žákům, málokdo už ví, kolik práce tomu předcházelo.
Škola uvádí, že vznikla v roce 2008 z iniciativy rodičů a učitelů a že se na jejím založení podílelo také několik brněnských církví. Byl to společný počin. Haniččino dlouholeté osobní nasazení však ukazuje, jak důležitá pro něj byla obětavost konkrétního člověka.
Její práce neskončila otevřením školy. Hana Kličková ji později také vedla a podílela se na jejím každodenním životě. Když dnes na Haničku vzpomínáme, myslíme nejen na to, co pomohla vytvořit, ale i na roky, které tomu věnovala. Patří jí za ně naše vděčnost.
