Článek
Co je to fóbie ? To je úzkostná porucha. Člověk má strach z určitých věcí, situací nebo z určitých jevů.
Tyto věci nebo situace mohou být skutečné nebo také neexistující. Tato porucha patří mezi nejčastější psychiatrická onemocnění. Některých akcí, situací nebo některých věcí se obáváme všichni. Kde je hranice, kdy se ze strachu stává fóbie ?
Podle mezinárodní statistiky je některou z fóbií postiženo 13 % žen a 4 % mužů. Je otázka, jak se tato statistika dělala a kde se dělala. Domnívám se, že mnoho lidí se za svojí fóbii stydí a ví o ní jenom lidé z jeho blízkého okolí.
Svojí fóbii, pokud je ještě snesitelná a nikoho neohrožuje, tak jí v sobě lidé skrývají. Nechodí s ní do žádného ústavu duševního zdraví. Odborníci označují fóbii jako klinickou dimenzi strachu. Tento strach může narušit každodenní fungování člověka.
Lidé, kteří trpí nějakou fóbií se vyhýbají určité věci, nebo prostředí, které jim způsobuje strach.
Fóbie odborníci zařazují do pěti skupin :
- Zvířata - strach z nějakého zvířete
- Prostředí - strach z výšky, tmy, , bouřky, jeskyně nebo například strach z noci
- Fyzické zranění - strach z pohledu na krev, zranění nebo například strach z injekční stříkačky
- Situace - strach z výtahu, lanovky, , letadla, auta, vlaku, motorky , strach z udušení, zvracení, pomočení, strach z pálivého slunce, zimy, větru…
- Předměty - strach z určitých předmětů - počítačová technika, mobilní telefon, stromy, nůž, střelné zbraně.....
Fóbie vzniká ze špatného až katastrofálního zážitku jedince. Například z pokousání psem nebo z několika hodinového nedobrovolného pobytu v zaseknuté lanovce. Člověk se pak těmto situacím vyhýbá, protože má strach z toho, aby se tento špatný zážitek znovu neopakoval.
Má v tom mít prsty také genetika. Jedinec, jehož rodiče nebo prarodiče trpěli nějakou fóbií, tak je k tomuto onemocnění náchylný.
Tento strach se dá zmírnit tím, že si člověk věří, že tuto situaci zvládne. Měl by se za tuto snahu také sám pochválit. Člověk by si měl dát nějaký cíl. Tento cíl může zdokonalovat v malých krůčcích.
Měl by mít nějakou konkrétní motivaci.
Zajímavá, moderní a velmi rozšířená fóbie je NOMOFOBIE. Je to strach, že se jedinec ocitne bez mobilního telefonu.
Fóbie se může projevovat pocením, bolestí na hrudi, ztuhlostí, nebo suchem v ústech. Člověk může být také dezorientován a může ho bolet hlava.
Není schopen provádět běžné úkony. V oblasti předmětu nebo situace má v sobě velkou paniku a chce rychle utéct pryč.
Myslím si, že člověk by se za to, že má nějakou fóbii neměl stydět.
Je možné, že se mu bude okolí vysmívat Ale to pouze značí jejich ubohost. S těmito lidmi je zbytečné ztrácet svůj čas.
Ať se smějí, ať si dělají co chtějí. Je to jejich věc a naše zbytečná starost.
