Článek
Já lidem vůbec nevěřím. Několik lidí mne velmi zklamalo. Prakticky každý, kdo má nějakou příležitost, tak ji využije.
Ta příležitost může mít i své černé stránky. Nechci se konkrétně uchýlit k přísloví, že příležitost dělá zloděje.
Ale.
Potravinová banka.
Nadační fond.
Charita.
Potravinové banky jsem zaznamenala ve všech větších českých městech.
Plné sklady hlavně trvanlivých potravin. Bohatší lidé, kteří mají údajně sociální cítění občas nebo pravidelně nakupují potraviny a základní drogistické zboží a přivážejí ho sami do instituce, která se jmenuje potravinová banka.
Viděla jsem o tom mnoho reportáží a i dokument.
Sklady. Obrovské sklady potravin a drogistického zboží. V nich pracuje mnoho lidí. Jenže mne a i další lidi napadá otázka, zda je opravdu vše spravedlivě rozděleno mezi naše chudší spoluobčany ?
Jak se to přesně kontroluje a kdo to vlastně kontroluje ? Já tomu vůbec nevěřím a nikdy se takových akcí neúčastním.
Vadí mi na tom to, že nějací zaměstnanci rozhodují o tom, jestli tahle paní potřebuje 1 masovou konzervu nebo 2 masové konzervy. Dále je velmi zarážející to, že staří lidé, kteří celý život pracovali se dostali do situace, kdy musejí chodit žebrat.
Ať o příspěvky na bydlení nebo o potraviny v potravinové bance.
Každý nemá a neměl vysoký plat manažera nadnárodní společnosti. Jsou i profese, které jsou hůře finančně ohodnoceny. Tyto profese jsou pro společnost důležité a někdo je dělat musí. I tito lidé by měli mít možnost žít důstojně a pobírat důstojný důchod. To znamená, aby jim důchod stačil na bydlení, potraviny, léky a na občasnou zábavu nebo na své koníčky.
Stará paní, které je 80 let opravdu nemůže jít někam na brigádu, aby si ke svému velmi nízkému důchodu šla něco přivydělat.
Rodiče malých i dospívajících dětí rovněž mívají problémy s penězi. Pokud je rodič skutečně osamělý, tak by měl teď druhý rodič jejich společných dětí platit tak velké výživné, aby ten první rodič nemusel chodit s nataženou žebravou rukou směrem ke státu. Ten pak supluje vyživovací povinnost k nezletilým dětem. Tuto vyživovací povinnost prakticky suplují daňoví poplatníci.
Pro mne jsou tohle všechno zcela nepochopitelné věci. Pokud jeden rodič neplatí výživné po dobrém, tak by ho měl platit po zlém. Tohle považuji za obrovský problém celé společnosti.
Daňoví poplatníci financují nezodpovědné otce a nezodpovědné matky, kteří neplatí soudem stanovené výživné na svoje vlastní děti.
Říká se tomu náhradní výživné a funguje to již několik let. Ani tohle nejsem schopná pochopit. Stát neumí tvrdě zasáhnout vůči neplatičům výživného. Potravinová banka supluje nízké starobní a invalidní důchody a nízké platy zaměstnanců.
Jedna skupina lidí s nízkými platy a další skupina osob a to jsou profesionálně nezaměstnaní. Ti také rádi chodí pro potraviny do potravinových bank. Práce je pro ně sprosté slovo. ÚP lidem totiž práci nehledá, ten je jenom zaregistruje a následně jim
vyplácí mnoho různých dávek. A jim se nevyplatí chodit do práce. Stát na různé příspěvky a doplatky na bydlení a také na vyplácení životního minima atd. vynakládá každý rok obrovské sumy peněz.
A změna je zatím v nedohlednu.
Důchodce nemá na to, aby si zaplatil bydlení a pořádně se najedl.
Mladá rodina s dětmi bez pomoci státu také nic nezaplatí.
To je všechno úplně špatně.
Pro mnoho seniorů musí být tato jejich situace velmi nedůstojná a ponižující.
