Článek
Nová česká pohádka nám nabídla ústřední dvojici s typicky českými jmény – Elvírou a Arminem. Nevím, jak vám, ale mně se pod nimi vybaví jen švédská biatlonistka a tyrolský sáňkař. Proč to vlastně raději netočili na sněhu?
Už vím, turistická sezóna. Motiv provádění turistů po zámku v královských dobách sice je trochu praštěný, ale rozhodně originální, stejně jako princezna vymýšlející triky na strašení návštěvníků. Její setkání s princem, který naopak neochvějně věří v nadpřirozeno, mělo rozhodně potenciál na dobrou zápletku. Idealista a pragmatička, proč ne. Děj docela plyne a některé scény nejsou špatné, například když čarodějka předstírá, že je obyčejná vychovatelka, která předstírá, že je bílá paní. I pár vtipných momentů by se našlo – „Promiňte, ale je tahle prohlídka bezpečná?“ „Naprosto!“ (uklidnění návštěvníků po útoku vycpaného medvěda).
Naopak mi příliš neseděl hlavní záporák. Jiří Mádl prostě nemá charisma Nárožného ani Preisse a působí spíš jako karikatura. Možná by se měl napříště raději držet režie a třeba nějakou pohádku natočit místo toho, aby v ní hrál.
Některé věci navíc byly až moc přitažené za vlasy, a to i na pohádku. Král přistihne ministra, že mu krade šperky, vůbec nijak ho nepotrestá, a ještě si po sobě nechá řvát. Že by se i do pohádek přeneseně dostaly prvky moderní volné výchovy? Stejně tak jsem nepochopila, kolik lidí a jak snadno se okamžitě přidá proti králi, i když se nemají nijak špatně. Ministrovým šarmem to nebude, takže jediným důvodem může být, aby se někam posunul děj. Když pak princ dostává na svou stranu čarodějku s neomezenými magickými schopnostmi, jakékoliv drama je pryč, protože se v podstatě nemusí nijak snažit. Stačí mu jen machrovat a happy end je zaručen.
Je to škoda, protože v porovnání s loňskou pohádkou Tři princezny to rozhodně taková tragédie nebyla. Dětem se nevnucovalo, co přesně by si měly myslet, scénář nebyl splácaninou dřívějších pohádek a humor nebyl vždycky trapný.
Přesto například v pikantním souboji otec-dcera vítězí skutečný otec princezny. Jeho štědrovečerní pohádka, ve které hrál Krakonoše, byla přeci jen lepší.
