Článek
I když máte jen jedno školní dítě, výdaje stojí za to. Pokud jich máte víc, je to přímo masakr. Tisíce utratíte jen za sálovky do tělocviku. A když mají děti navíc plochou nohu, ztratíte kromě peněz i nervy a hodiny času zkoušením takových, co „vadí“. Pak jsou tu seznamy pomůcek, které podle školy musí děti povinně mít. To jsou další stovky a tisíce. Jediná úleva je, že ty pastelky apod. aspoň nemusí padnout, takže v papírnictví naštěstí ztratíte „jen“ ty peníze.
A pak už jen netrpělivě očekáváte emaily ze školy od třídních učitelů, co vše je nutné na začátku roku zaplatit. Samozřejmě je to hezky rozdělené na věci, co se platí přes účet a na ty, co se musí dát v hotovosti. Platba školní družiny, platba kroužků v družině, platba za pracovní sešity, platba za učebnice angličtiny, platba do třídního fondu, platba SRPŠ atd… Také vám to připomíná slavnou scénu z filmu Na samotě u lesa? „To máte…“ Ano, to teda máme. Učitelé se tak na postupně přemění na vymahače, když začnou psát nejdříve obecné emaily všem rodičům, že se už přibližuje poslední termín na zaplacení, a poté konkrétně už jen „neplatičům“. Jestli jako další krok škol je najmutí nějakých goril, to nevím, protože jsme vždycky všechno poslušně zaplatili.
Jenže i když školám všechno zaplatíte, stejně to nestačí. Když chcete, aby dítě, co už nechodí do družiny, jen nesedělo doma u mobilu, musíte mu zaplatit další tisíce za kroužky. A samozřejmě hned, protože jinak se ty nejlepší obsadí a zbydou jen ty, do kterých buď děti nedonutíte chodit vůbec anebo budou místo „za školu“ chodit „za kroužek“.
V době, kdy rodiče s dětmi mají enormní výdaje na všechno, navíc přichází ministr Juchelka se „skvělým“ návrhem jak, a hlavně na kom má stát ušetřit. A samozřejmě na tom budou nejvíce biti lidé v produktivním věku s dětmi, kteří chtějí pracovat, nikoliv dlouhodobě nezaměstnaní, nikoliv důchodci s garantovaným měsíčním příjmem a bez hypoték. Když přijdete o práci, už od prvního měsíce v nezaměstnanosti se podpora radikálně sníží o tisíce korun. Logicky na tom budou nejhůře rodiče s dětmi, protože potřebují mnohem větší byt než bezdětní, a tudíž mají mnohem dražší hypotéky, případně nájmy, případně obojí. Podle návrhu také přijdou o peníze matky, které po rodičovské hledají práci, místo aby měly další děti. No, hlavně, že se šetří na správných místech!
Takže co nám tím politici vzkazují? Pokud se chcete mít v tomhle státě dobře, buď nemějte děti vůbec, anebo jich mějte hodně a berte na všechno přídavky. A pak už zbývá jen poslední možnost, stát se politikem. Ale upřímně – kdo z vás na to má? (žaludek)
