Hlavní obsah
Lidé a společnost

Dříve se sousedé znali jménem, dnes se anonymě míjíme na chodbě

Foto: shutterstock

Byla doba, kdy sousedé drželi náhradní klíče od bytu, zalévali si navzájem květiny a půjčovali si hrnek cukru. Dnes se často stává, že lidé několik let bydlí vedle sebe a neznají ani jméno člověka z protějšího bytu.

Článek

Pozdrav na chodbě bývá spíše výjimkou než pravidlem a sousedské vztahy se mění v pouhé soužití pod jednou střechou.

Proč se vytrácí sousedská pospolitost? A je ještě možné vrátit do našich ulic a domů atmosféru, kterou si mnozí pamatují z dětství?

„Vedle nás bydleli deset let. Seznámili jsme se až při stěhování.“

„Když jsme se nastěhovali do nového bytového domu, těšila jsem se, že poznáme sousedy. Myslela jsem si, že si děti budou spolu hrát a občas si posedíme na zahradě. Ve skutečnosti jsme se s většinou lidí znali jen od vidění,“ vypráví čtyřicetiletá Petra.

Podobnou zkušenost má i Tomáš z Brna. „V našem domě je třicet bytů. Některé sousedy bych na ulici ani nepoznal. Ironií je, že jsme se s jedním párem dali do řeči až ve chvíli, kdy se po deseti letech stěhovali pryč.“

Takových příběhů přibývá. Lidé dnes vedle sebe často žijí, aniž by si vytvořili jakýkoli vztah.

Foto: shutterstock

Často se uzavřeme ve vlastním světě

Když se změnil způsob života

Ještě před třiceti lety trávili lidé mnohem více času před domem nebo na ulici. Děti si hrály venku, dospělí posedávali na lavičkách a přirozeně se potkávali.

Dnes většina z nás přijede autem, otevře garáž, vyjede výtahem do bytu a za dveřmi svého domova zůstane až do druhého dne. Místo rozhovoru se sousedem často sledujeme seriál nebo trávíme čas na mobilu.

Změnil se i pracovní rytmus. Mnoho lidí dojíždí za prací, vrací se domů až večer a víkendy využívá hlavně k odpočinku nebo cestování. Na budování sousedských vztahů jednoduše nezbývá čas.

Nové domy, nové vztahy

Zajímavé je, že anonymita není typická jen pro velká města. Objevuje se i v nových developerských čtvrtích nebo na okrajích menších obcí.

„Když jsme stavěli dům, představovala jsem si sousedské grilování a děti pobíhající mezi zahradami,“ říká Lenka, která se před třemi lety přestěhovala do nově vzniklé čtvrti. „Ve skutečnosti každý přijede z práce, zavře za sebou bránu a do druhého dne o něm nevíte.“

Lidé si více chrání své soukromí než dříve. To samo o sobě není špatně. Problém nastává ve chvíli, kdy se z přirozené rezervovanosti stane úplná izolace.

Foto: shutterstock

Posezení se sousedy

Na vesnicích už to také není jako dřív

Ani menší obce nejsou tím, čím bývaly. Starousedlíci často vzpomínají na dobu, kdy se lidé scházeli při brigádách, zabijačkách nebo sousedských slavnostech.

„Dřív jsme věděli, kdo je nemocný, kdo potřebuje pomoct nebo komu se narodilo dítě,“ vzpomíná sedmdesátiletý pan Karel. „Dnes se někdy dozvím, že se vedlejší soused odstěhoval, až když vidím stěhovací auto.“

Na druhou stranu právě na vesnicích stále existují místa, kde sousedská sounáležitost funguje. Často tam, kde lidé společně organizují kulturní akce, sportovní turnaje nebo dobrovolnické aktivity.

Proč na sousedech vlastně záleží?

Možná si říkáte, že přece nepotřebujete znát všechny lidi v domě. Jenže dobré sousedské vztahy mají větší význam, než se na první pohled zdá.

Stačí drobnosti – někdo převezme balíček, zalije květiny během dovolené nebo si všimne, že se kolem domu pohybuje něco podezřelého. V krizových situacích bývají právě sousedé často první, kdo může nabídnout pomoc.

Důležitý je ale i obyčejný lidský kontakt. Krátký rozhovor na chodbě nebo pozdrav mohou vytvářet pocit, že člověk někam patří. A právě ten podle odborníků mnoha lidem v dnešní době chybí.

Foto: shutterstock

Opuštěná chodba

Stačí někdy udělat první krok

Dobrá zpráva je, že sousedská pospolitost nemusí být minulostí. Často stačí úplná maličkost – představit se novým sousedům, nabídnout pomoc, popřát hezký den nebo se zastavit na pár minut u společné práce kolem domu.

„Když se k nám nastěhovali noví sousedé, donesla jsem jim domácí bábovku,“ směje se paní Eva. „Dnes si pravidelně hlídáme děti, půjčujeme nářadí a občas si společně posedíme na zahradě. Přitom stačilo jednou zazvonit.“

Možná nikdy nebudeme žít stejně jako naši rodiče nebo prarodiče. Svět se změnil a s ním i naše tempo života. Přesto zůstává jedna věc stejná – dobré vztahy nevznikají samy od sebe. Začínají obyčejným pozdravem, krátkým rozhovorem a ochotou zajímat se o člověka, který bydlí jen pár kroků od nás.

Zdroje:

https://www.i60.cz/clanek/detail/28239/sousedske-vztahy-se-zmenily-jsou-mene-vrele-ale-to-neznamena-ze-vzdy-spatne

https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-sex-vztahy-ticha-valka-za-zdi-aneb-kdyz-sousedske-konflikty-vycerpavaji-nasi-psychiku-40524614

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz