Článek
V některých částech světa přitom počty mnoha druhů hmyzu výrazně klesají a s nimi se mění i celé ekosystémy.
Nejde přitom jen o motýly, včely nebo vzácné brouky, které člověk zahlédne jen výjimečně. Hmyz tvoří obrovskou a mimořádně rozmanitou část živočišné říše a zastává v přírodě množství úkolů, které si běžně ani neuvědomujeme. Pokud jeho úbytek bude pokračovat, důsledky se neomezí na to, že bude na letní louce méně motýlů. Změny mohou postupně zasáhnout potravní řetězce, zemědělství i samotnou dostupnost některých potravin.
Proč hmyz mizí, když ho kolem sebe pořád vidíme?
Jedním z problémů je, že úbytek hmyzu není všude stejně nápadný. Některé běžné druhy mohou být stále početné, zatímco jiné z krajiny téměř zmizí. Člověk si tak může všimnout, že na zahradě vídá méně motýlů než dříve, ale jen těžko podle toho odhadne, co se děje s celou populací hmyzu.
Významnou roli hraje způsob, jakým člověk krajinu využívá. Rozsáhlá pole, odstraňování mezí, používání pesticidů a úbytek kvetoucích rostlin připravují hmyz o potravu i místa, kde může žít a rozmnožovat se. Problémem jsou také silnice, nové stavby a rozšiřování měst, které přirozená stanoviště rozdělují na stále menší části.
Své místo v příběhu má i světlo. Umělé osvětlení během noci může narušovat přirozené chování některých druhů hmyzu, který se orientuje podle světla a tmy. Zdroje světla ve městech, u silnic nebo kolem budov tak mohou představovat další překážku pro živočichy, kteří byly po miliony let přizpůsobeni přirozenému střídání dne a noci.
Hmyz zatím vidíme všude kolem nás
Pesticidy nejsou jediným problémem
Když se mluví o úbytku hmyzu, často jako první přijdou na řadu pesticidy. Ty skutečně mohou některým druhům škodit, zejména pokud se používají ve velkém nebo zasahují necílové organismy. Příčina současných změn je ale mnohem složitější.
Hmyz je citlivý také na změny teplot a dostupnosti vody. Klimatická změna přináší častější a intenzivnější období horka, sucho nebo změny srážkového režimu. Druh, který potřebuje ke svému vývoji určitou teplotu a dostatek vláhy, se přitom nemusí být schopen dostatečně rychle přizpůsobit novým podmínkám.
Problém nastává také tehdy, když se změní načasování jednotlivých přírodních procesů. Rostliny mohou například vykvést dříve než v minulosti, zatímco konkrétní druh hmyzu se objeví ve stejnou dobu jako dříve. Pokud se jejich životní cykly přestanou překrývat, může mít hmyz problém najít dostatek potravy.
A čím méně vhodných míst v krajině zbývá, tím obtížnější je pro jednotlivé druhy přesunout se jinam.
Co se stane, když zmizí hmyz?
Představa světa bez komárů může znít příjemně. Jenže příroda není soubor oddělených krabiček, ze kterých můžeme jednu jednoduše vyndat. Hmyz je součástí potravních řetězců a jeho úbytek se může postupně přenášet na další živočichy.
Pro mnoho ptáků, netopýrů, obojživelníků, plazů a ryb představuje hmyz důležitý zdroj potravy. Pokud ho v krajině ubude, zvířata, která se na něm živí, mají méně potravy. Nejcitlivější mohou být druhy, které jsou na konkrétní skupiny hmyzu silně závislé.
Úbytek hmyzu už proto není jen otázkou entomologů. Je jedním z dílků skládačky, která ovlivňuje fungování celých ekosystémů.
Bez brouků by se příroda hůř uklízela
Hmyz má v přírodě ještě jednu práci, kterou většinou oceníme až ve chvíli, kdy si představíme její absenci. Pomáhá rozkládat organický materiál.
Brouci, larvy much a další drobní živočichové se podílejí na rozkladu odumřelých rostlin, dřeva nebo živočišných zbytků. Společně s mikroorganismy tak vracejí živiny zpět do půdy. Bez těchto procesů by se organická hmota hromadila a koloběh živin by byl výrazně pomalejší.
Hmyz tedy není jen návštěvníkem květin a potravou pro ptáky. Je součástí systému, který umožňuje půdě, rostlinám i dalším organismům fungovat.
A pak jsou tu včely, motýli a další opylovači
Možná nejviditelnější službou, kterou hmyz člověku poskytuje, je opylování. Když včela nebo jiný opylovač přelétá z květu na květ, pomáhá rostlinám s rozmnožováním. Nejde přitom pouze o med a včelí produkty.
Mnoho zemědělských plodin je na opylovačích přímo nebo nepřímo závislých. Úbytek opylujícího hmyzu proto může mít dopad na výnos některých plodin a v konečném důsledku i na potravinářství. Neznamená to, že by bez hmyzu ze dne na den zmizelo veškeré jídlo. Znamená to ale, že by se narušila část systému, na kterém naše produkce potravin stojí.
A právě tady se problém hmyzu přestává týkat jen přírody. Dostává se až na náš talíř.
Nejde jen o to, kolik hmyzu máme, ale jaké druhy zůstávají
Při pohledu na zahradu můžeme mít pocit, že je všechno v pořádku. Všude létají mušky, na světle krouží můry a kolem odpadkového koše bzučí mouchy. Jenže početnost několika přizpůsobivých druhů sama o sobě neříká, jak zdravý je celý ekosystém.
Některé druhy dokážou přežít v prostředí výrazně pozměněném člověkem. Jiné potřebují konkrétní rostliny, vlhkou půdu, staré stromy nebo nerušené prostředí. Právě ty mohou mizet nenápadně, bez toho, aby si jejich úbytku většina lidí všimla.
Ztráta biodiverzity navíc znamená menší odolnost přírody. Čím pestřejší je ekosystém, tím více různých organismů v něm plní podobné i zcela odlišné úkoly. Když jeden druh ubude, někdy může jeho funkci částečně převzít jiný. Pokud ale zmizí celá skupina organismů, podobná náhrada už nemusí existovat.
Hmyz jako nezbytná součást přírody
Co můžeme udělat my sami?
Řešení úbytku hmyzu samozřejmě neleží pouze v rukou jednotlivce. Rozhodující jsou změny v zemědělství, způsob hospodaření s krajinou, ochrana přírodních stanovišť i přístup k používání chemických přípravků. I malá zahrada nebo balkon ale mohou nabídnout hmyzu prostor, který v intenzivně využívané krajině často chybí.
Pomoci mohou kvetoucí rostliny, pestrá výsadba, méně časté sekání části trávníku nebo ponechání míst, kde může příroda růst trochu volněji. Důležité je také zbytečně nepoužívat insekticidy a tam, kde je to možné, omezit noční osvětlení.
Jedna zahrada samozřejmě globální úbytek hmyzu nezastaví. Pokud ale vznikne mnoho malých míst, která poskytují potravu a úkryt, mohou společně vytvořit síť vhodnějších stanovišť.
Možná si všimneme až toho, když bude pozdě
Na úbytku hmyzu je znepokojivé právě to, jak snadno ho můžeme přehlédnout. Když zmizí velké zvíře, všimneme si okamžitě. Když z louky postupně zmizí několik druhů brouků, motýlů nebo much, může se zdát, že se vlastně nic nestalo.
Jenže hmyz je jedním z neviditelných základů přírody. Opyluje rostliny, rozkládá organickou hmotu a živí další živočichy. Když ho ubývá, nezmizí pouze jednotlivé druhy. Postupně se mohou měnit vztahy mezi organismy, které fungovaly po tisíce či miliony let.
A možná právě proto bychom měli příští léto při pohledu na včelu, čmeláka nebo obyčejného brouka přemýšlet trochu jinak. Ne jako na samozřejmou součást okolí, které tu bude vždy. Ale jako na malého obyvatele planety, jehož existence má mnohem větší význam, než se na první pohled zdá.
Zdroje:
