Článek
Pravěký had Titanoboa dovedl ulovit i krokodýly
Přibližně před 60 miliony let obýval naši planetu predátor Titanoboa, pravěký obrovský had, proti kterému by se i dnešní anakonda zdála malá. Zatímco nejdelší doložená délka anakondy je necelých 10 metrů, Titanoboa prý měla dorůstat až do délky kolem 13 až 15 metrů. Jeho váha se prý pohybovala kolem tuny. Had žil v jihoamerických pralesích, kde lovil želvy, krokodýlovité plazy, spekuluje se o tom, že i ryby. Vždy svou kořist nejprve ve vodě tiše sledoval, a pak zaútočil. Jednalo se o škrtiče, který svou kořist ovinul, ta už se z jeho pevného sevření neměla šanci dostat. Pravděpodobně jako svého nějvětšího nepřítele vnímal krokodýlovitého plaza zvaného Acherontisuchus. Ten byl o dost menší než Titanoboa, měřil šest metrů. Stejně jako pravěký had se i Acherontisuchus živil rybami, patrně si tak konkurovali a soupeřili o potravu.
Fosilie tohoto pravěkého predátora byly nalezeny v uhelném dole v Kolumbii. Když vědci jeho pozůstatky našli, kladli si hned otázku, proč už dnes podobně velcí hadi nežijí v jihoamerických pralesích. Vysvětlují si to tak, že tehdy bylo tamní klima teplejší, odhaduje se, že teplota byla v těch časech vyšší o cca 12 stupńů Celsia. Možná si teď kladete otázku, zda je možné, že globální oteplování povede k tomu, že se na naší planetě začnou objevovat větší hadi. Stejným dotazem se zabývali i odborníci, a odpověď zní ano, tato možnost teoreticky existuje, ale vědci ji zatím nepovažují za pravděpodobnou, protože nestačí jen samotný nárůst teploty, ale důležité je i vhodné prostředí.
Takto přibližně mohl had Titanoboa vypadat.
Existoval ještě větší predátor z řad prehistorických hadů?
Dlouho se věřilo, že právě Titanoboa byla největší hadem, který kdy obýval naši planetu. Ale v roce 2024 přišli vědci z Indického technologického institutu se senzační zprávou. Identifikovali pravděpodobně ještě delšího pravěkého hada. Jeho kostra byla nalezena sice už v roce 2004, dlouho si ale výzkumníci mysleli, že se jedná o druh krokodýla. Až Sunil Badžpai a jeho kolega Debadžit Datta dovedli původ tvora rozklíčovat, a své závěry publikovali ve vědeckém časopise Scientific Report. Pojmenovali jej Vasuki indicus. Název odkazuje na hinduistického boha Šivu, který bývá vyobrazován s kobrou kolem krku.
Vasukiho fosilie byly nalezeny stejně jako v případě hada Titanoboa v uhelném dole, jen na jiném místě, v indickém svazovém státě Gudžarát. Předpokládá se, že se vyskytoval i v jižní Eurasii. Jeho domovem byly bažiny. Rovněž měl být schopný ulovit i krokodýlovité plazy, želvy a velké ryby. Vasuki indicus měl být ještě delší než Titanoboa, měřil prý odhadem až 15,2 metru. Svou kořist zabíjel sevřením, pohyboval se pomalu a neobratně, nic jiného mu ostatně ani jeho rozměry neumožňovaly.
Obratle hada nazývaného Vasuki indicus.
Dnes je tento had již vyhynulý a dle paleontologa Debadžita Datty se nemusíme bát, že by se vlivem globálního oteplování hadi začali zvětšovat až do těchto rozmerů: „Zatímco vysoké teploty podněcují vývoj velkých těl u hadů a dalších studenokrevných organismů, současné teploty rostou příliš rychle na to, aby se tito hadi stali tak masivními jako v minulosti.“
Zdroje: Wikipedia – Titanoboa, Prima Zoom, Koktejl, Rádio Junior, Florida Museum, Rozhlas Plus, Novinky, Nature
