Článek
Hokej začal hrát ve 14 letech
Valerij Charlamov se narodil dne 14. ledna 1948 v Moskvě. Křestní jméno dostal na počest pilota Čkalova. Zajímavostí je, že na svět tak spěchal, že se narodil na nemocniční chodbě (někdy se mylně uvádí v autě nebo v sanitce). Jeho matka pracovala u Aeroflotu, což je největší ruská letecká společnost, zatímco otec Boris byl mechanikem v nedaleké továrně. Jeho matka měla španělské kořeny, do Ruska její rodina prchla před španělskou občanskou válkou. Valerij Charlamov byl jejich prvorozeným dítětem, časem do rodiny ještě přibyla dcera Taťána. Rodina žila skromně na ubytovně, která náležela továrně, kde Valerijův otec pracoval.
To, že byl Valerij Charlamov sportovní talent, bylo patrné od malička. Na bruslích stál poprvé v 7 letech, a skvěle mu to šlo, stejně jako fotbal, který v dětství rád hrával. Jenže když bylo chlapci 8 let, dostal angínu, se kterou skončil v nemocnici. Ač se to nemuselo na první pohled zdát tak závažné, lékaři zjistili, že má Valerij srdeční vadu, a nabádali ho, aby s jakýmkoliv sportem nadobro skončil. To odsunulo start jeho hokejové kariéry. Většina profesionálních hokejistů začíná trénovat již velmi brzy, to nebyl Valerijův případ. Až časem se rozhodl ignorovat předchozí lékařská doporučení a zkusit si splnit svůj sen stát se hvězdným hokejistou.
Se systematickým tréninkem hokeje oficiálně začal až ve 14 letech, kdy se dostavil na zkoušku do CSKA Moskva. Do té doby bruslil maximálně s místními kluky na kluzišti na sídlišti. Následně se zapsal do jejich sportovní školy. Ačkoliv by mohlo být nevýhodou, že s hokejem začal později, v jeho případě to neplatilo. Vynikal svou hbitostí a už od počátku trenérům dokazoval, že má na to hrát závodně. Ač tam byli další talenti, jako například Alexandr Smolin přezdívaný „Kouzelník“, nevynaložili takové úsilí jako Charlamov, který si opravdu tvrdě šel za tím, aby se stal hokejovou hvězdou. Tomu v té době už nic nebránilo, dokonce se při další zdravotní prohlídce ukázalo, že Valerij ne naprosto v pořádku, udivený lékař konstatoval, že pravidelný pohyb mu zřejmě prospěl.
Stal se hokejovou legendou
V roce 1968 se ocitl v jedné formaci s Vladimirem Petrovem a Borisem Michajlovem. Nikdo tehdy netušil, že se právě vytvořilo hvězdné trio, které se později zapsalo do hokejové historie. Společně hráli nejenom za CSKA, ale pozdějí i na sovětský nároďák. Valerij Charlamov byl velmi brilantní střelec, v sezóně 1970 – 1971 vedl žebříček se 40 góly. Právě díky němu si připsal tým CSKA Moskva několik vítězství.
Diváci ho milovali, hokej dovedl povýšit na umění. S napětím sledovali, jak předvádí uhýbné manévry, kličky a jak dovede skvěle přihrávat. Jeho hra byla elegantní, sofistikovaná a bruslil s takovou lehkostí, až se divákům tajil dech a protihráčům zamrzl úsměv na rtech, jen co ho viděli nastupovat na led. Se svou výškou 173 cm sice menší než většina hokejistů, ale to nebylo překážkou, aby to dovedl „natřít“ i mnohem urostlejším hokejistům. Někteří tvrdí, že měl podobný styl hry jako legenda hokeje Wayne Gretzky.
Kanaďané se na Charlamova pořád dívali s otevřenou pusou, prostě to nechtěli pochopit. Byl to tak hubený chlap, ale na ledě to byl kouzelník.
Časem se o něm začalo mluvit jako o hokejistovi s precizní technikou, dost možná i o nejlepším útočníkovi světa. Prvního obrovského úspěchu dosáhl v roce 1969, kdy na mistrovství světa spolu s týmem SSSR vybojoval zlato. Za svou kariéru posbíral se sovětským hokejovým týmem celkem 2 zlaté medaile z olympijských her a jedno střibro, 8 zlatých medailí, 2 stříbrné a také jeden bronz z mistrovství světa. Právem mu byl udělen titul Zasloužilý mistr sportu. Časem získal po zásluze i ocenění nejužitečnějšího hráče SSSR.
Zemřel mladý
Valerij Charlamov se dlouhé roky vezl na vlně vítězství, ale musel se vyrovnávat i s kritikou, a to poté, co tým SSSR prohrál s Američany v roce 1980 na ZOH v Lake Placid. Pro americkou sestavu to byla senzace, kterou tisk nazval „zázrakem na ledě“, pro Valerije to ale byla těžká rána, protože úspěch kdysi hvězdné formace Michajlov-Petrov-Charlamov jako by najednou byl zapomenut, a přišlo na řadu obviňování ze slabé hry. V té době Charlamov uvažoval o ukončení sportovní kariéry. Studoval tehdy na univerzitě, ale stále trénoval a hokeji se věnoval. Pak přišel další šok: trenér Tichonov se rozhodl, že Valerije nedá na soupisku pro Kanadský pohár. Valerij Charlamov se tehdy cítil ukřivděný. Oficiálně to Tichonov zdůvodnil obavami o Valerijův zdravotní stav.
Pomník legendárního hokejisty
Jestli by se Valerij Charlamov zvládnul vrátit na výsluní se ale už nikdy nedozvíme. Jeho život totiž vyhasl předčasně. Dne 27. srpna 1981 zahynul při tragické dopravní nehodě. Cestou do Moskvy řídila jeho manželka Irina, která nad autem ztratila kontrolu, a jejich vůz tse srazil s kamionem. Následný náraz byl smrtelný nejenom pro Valerije Charlamova, ale i pro jeho manželku a její sestřenici Irinu. Jeho památku na místě autonehody připomíná pomníček s nápisem „Zde padla hvězda ruského hokeje“.
Po Valerijovi zůstaly dvě děti – syn Alexandr a dcera Begonita. Syn šel v jeho šlépějích a také zkoušel hrát závodně hokej. Takových úspěchů jako jeho otec ale nikdy nedosáhl, a v roce 2004 oficiálně ukončil kariéru. Dnes je už Alexandr také otcem, svého syna pojmenoval Valerij po hokejové legendě. V rozhovoru v roce 2005 uvedl, že se v té době malý Valerij nevěnuje hokeji, jak bylo v rodině tradicí, ale hraje fotbal. Valerij Charlamov byl posmrtně uveden do hokejové síně slávy v roce 1998. Jeho odkaz žije dál, každoročně se nejlepšímu ruskému hráči uděluje Charlamovova cena.
