Článek
Ve středověku existovala povolání, která by dnes nikdo vykonávat nechtěl. Namátkou můžeme jmenovat sběrače pijavic, čističe latrín a královských záchodků, kata či krysaře. Nepříliš oblíbenou profesí, která je dodnes obestřena tajemstvím, byl pojídač hříchů. Dodnes o tomto zvláštním povolání příliš nevíme, chybí podrobnější výzkum, nicméně historici datují jeho vznik do středověku, kdy byl velký zájem o magii a okultismus. Toto zaměstnání existovalo v určitých oblastech Walesu, Anglie a Skotska. Pojídačí hříchů byli přivoláváni pouze k mrtvým. Úkolem pojídače hříchů bylo dostavit se k nebožtíkovi a provést tajemný rituál. Při tomto obřadu mělo dojít k tomu, že pojídač do sebe absorbuje hříchy zemřelého. Věřilo se, že se takto předejde k tomu, aby zemřelou osobu stihl posmrtný trest a putovala do pekla.
Průběh rituálu
Popis rituálu a činnosti pojídače hříchů obsahuje například dílo anglického antikváře Johna Aubreyho. Dle jeho záznamů vykonávali toto povolání zejména chudí lidé. Obřad probíhal tak, že nejprve nebožtíka vynesli ven ze dveří. Zde už na zemřelého čekal pojídač hříchů, dále byl připraven chléb, pivo, koláč, sýr a peníze. Chléb se položil na tělo zemřelého. Pojídač hříchů snědl chléb a ostatní připravené jídlo a vše zapil pivem. Konzumace měla symbolizovat vstřebání hříchů zemřelého. Poté pojídač hříchů vstal a prohlásil, že duše již s lehkostí odešla na věčný odpočinek. Dále potvrdil, že do zástavy dal svou duši, tímto rituál končil.
Obávaná profese
Tuto tíhu bral pojídač hříchů na sebe, věřilo se, že si s sebou nese všechny hříchy těch, které takto očistil. Za tuto službu inkasoval většinou od čtyř do šesti anglických pencí. Rozhodně to nebyla dobře placená práce. Většinou se tomuto povolání věnovali lidé vyloučení ze společnosti, například bezdomovci. Pojídačům hříchů se lidé vyhýbali obloukem. Dokonce vlastní členové rodiny je měli za prokleté. Tehdy se věřilo, že na sebe pomocí rituálu opravdu navázali hříchy zemřelých, a vše zlé si nesou s sebou. Společnost jimi opovrhovala a věřila, že zaprodali svou duši.
Kde se vzalo povolání pojídače hříchů?
Nikdo přesně neví, kdy pojídači hříchů začali působit. Obecně se má za to, že je toto povolání spojeno se středověkem, a to i přestože se nejedná o žádnou církví schválenou praxi, pojídači hříchů tehdy „stáli mimo systém“. Rituál byl v té době vnímán jako kacířství, jelikož člověk – pojídač měl stát nad duchovním světem. Původ rituálu může s křesťanstvím souviset, stejně jako se Ježíš Kristus obětoval, aby lidstvo očistil od hříchů, tak i pojídač hříchů mohl jít v jeho šlépějích, a zbavovat jednotlivé osoby hříchů. Další možné teorie hovoří o židovských tradicích nebo o zvyku, kdy urození ve středověku dávali chléb chudině, ta se za ně na oplátku modlila. Postupem času však tato profese upadla v zapomnění. Ačkoliv se až do počátku 20. století ojediněle rituály praktikovaly například v Bavorsku, obecně zájem o tuto službu upadal. Dělo se tak od dob osvícenství, které vedlo k zájmu o vědu na úkor náboženství.
