Článek
Svatby duchů mají v Číně dlouhou tradici, konají se již více jak 3000 let. Účelem tohoto z našeho pohledu bizarního ceremoniálu je, aby svobodný zesnulý nezůstal po smrti sám. Původně se jednalo o rituální obřad, který byl určen jen pro zemřelý pár, nebylo možné, aby si živý člověk vzal mrtvolu. To se ale časem změnilo, dnes se praktikují právě i obřady, kdy si živý člověk bere mrtvého. Důvod je jednoduchý, Číňané mají za to, že pokud byste nesplnili přání zemřelého, přinese vám to do života neštěstí. Věří, že ducha zesnulého tento dávný obřad dovede upokojit. Z těchto důvodů se nadále tyto obřady konají, a to i přes zákaz, který vešel v platnost roku 1949. Zajímavostí je, že i když se jedná o sňatek dvou zesnulých osob, dostává rodina nevěsty věno.
Průběh obřadu
Jak takový svatební obřad dvou mrtvých probíhá? Namísto společných fotografií je na místě pohřební deska zobrazující údaje o snoubencích. V některých případech mohou být při obřadu použity figuríny, které symbolizují nevěstu se ženichem. Ty jsou vyráběny například z papíru či bambusu. Nechybí ani bohatá hostina, na kterou jsme zvyklí u tradičních západních svateb. Hosté zesnulým novomanželům přinášejí dary, které by se jim mohly hodit do života – ano, je to tak trochu paradox. Nejčastěji zemřelý manželský pár obdrží nábytek, oblečení a imitaci peněz, kterým se také někdy přezdívá „pekelné bankovky“. Po obřadu jsou tyto věci rituálně spáleny, věří se, že takto doputují na onen svět k duchům. Zlatým hřebem celého obřadu je však vykopání kostí nevěsty, které se následně uloží do hrobu ženicha. Svatby duchů probíhají i jinde ve světě, v Japonsku, Indii a překvapivě i ve Francii.
Stinná stránka svateb duchů
Svatby duchů mají svou stinnou stránku. Vydělávají na nich vykradači hrobů i obchodníci s lidmi. V roce 2021 Čínu šokovala krádež zpopelněných ostatků z hrobu mladé ženy, která spáchala sebevraždu. Následně byl popel prodán rodině, která plánovala jej „provdat“ za svého zesnulého syna. Místní policie však vše odhalila, následně zadržela pracovníky místního pohřebního ústavu a nařídila další kontroly. Rozhodně se však nejedná o ojedinělý případ.
Zejména na čínském venkově je tradice stále živá, a tak někteří rodiče cíleně vyhledávají mrtvou nevěstu či ženicha pro svého zesnulého potomka. Vhodného adepta či adeptku obvykle najdou na základě doporučení či za využití služeb „dohazovače“. Stejně jako u obřadů mezi živými snoubenci, i zde se řeší, z jaké rodiny daná osoba pochází, jaké by bylo její potenciální povolání či v jakém věku zemřela. Na černém trhu se cena těla odvíjí od faktorů jakými je čerstvost a celistvost těla, věk či fyzický vzhled. Cena těla po autonehodě je například nižší než u osoby, která zemřela v důsledku nemoci. Trh s tímto zbožím neustále roste, zatímco v roce 1990 byste za tělo zaplatili odhadem 5000 jüanů (přibližně 15 000 Kč), v roce 2016 byste pod 150 000 jüanů (přibližně 460 000 Kč) nekoupili ani kůstku.
Smutným faktem je, že dochází nejenom k vykrádání hrobů a „kšeftování“ s těly v pohřebních ústavech a nemocnicích, ale dokonce i k vraždám. Známý je případ, který se odehrál v severozápadní Číně, v provincii zvané Kan-su. Muž zde zavraždil dvě ženy, které trpěly duševní chorobou, následně jejich těla zpeněžil – prodal je právě pro účely svateb duchů. V roce 2021 byl za tento násilný trestný čin odsouzen k trestu smrti. Číně jsou tyto ceremoniály trnem v oku, krádeže mrtvol zde hodlají tvrdě trestat. Za tento trestný čin hrozí až tři roky odnětí svobody.
Zdroje: BBC, South China Morning Post, The Times of India
SCHWARTZE, Lucas J. Grave Vows: A Cross-Cultural Examination of the Varying forms of Ghost Marriage among Five Societies. Nebraska Anthropologist [online]. 2010, 82–95 [cit. 2023-04-16]. Dostupné zde.
